Velká písmena v korespondenci

Otázka:
Dobrý den Vážení,
mám na Vás dotaz, jenž se odvíjí již od prvních slov tohoto emailu.

V poslední době jsem si zvykl (možná tím, že se učím německy) psát ve větách velké písmeno tam, kde mnozí píší malé. Za prvé jej píši při oslovení, např. úvod zde: „Dobrý den Vážení.“

Dále pokud píši konkrétní osobě, např. mojí babičce, píši: „Milá Babičko.“ To samé ale píši i ve větě: „Byl jsem s Babičkou.“

Podobně se chovám při psaní textu, pokud v emailu či sms píšu závěrem o sobě samém jako např. o miláčkovi, např.: „Ahoj Tvůj Miláček.“

Tím se dostávám k další záležitosti, jakmile píši slova tvůj, vy, váš, ti, tobě, pokaždé již píši jen velké písmeno, např.: „Přinesu Ti ovoce.“, „Přijdu k Tobě.“, „S Vámi půjdu rád.“ atd.

Prosím Vás moc o zodpovězení, píši tedy jako malé dítě a mám se stydět, nebo naopak mi není co vyčíst po jazykové stránce?

S děkuji a pozdravem
Vlasta J.

Odpověď:
Psaní velkých písmen je náležité v korespondenci u osobních a přivlastňovacích zájmen 2. osoby množného čísla: s Vámi půjdu rád, pro Vaši informaci a podobně. Psaní velkého písmena zde má funkci vyjádření úcty. Tato zvyklost se zpravidla dodržuje i v osobnější, soukromé korespondenci u zájmen 2. osoby jednotného čísla a má zde stejnou funkci: přijdu k Tobě, zdraví Tě Tvůj Václav.

Není však náležité psát s velkým písmenem obecná označení jako babička, miláček apod. A to ani v případě, že jde o zcela konkrétní osobu, jejíž nezaměnitelnost je dána kontextem a znalostmi účastníků komunikace.

Nutno však samozřejmě dodat, že v komunikaci zcela soukromé, vlastně až intimní, platí zásada „co komu není nepříjemné, přijímá se“. Není žádoucí uplatňovat na neoficiální, soukromou komunikaci pravidla, která se ustálila v komunikaci oficiální, veřejné.