Polák/Pollák
Příjmení Pollák se dvěma -ll- dnes používá 683 obyvatel. Vykládá se stejně jako Polák s jedním -l-. Polák je 38. nejčastější české příjmení, nosí jej 14019 osob a máte jej doloženo jako příjmí již z roku 1381. Označovalo toho, kdo přišel z Polska nebo byl polské národnosti. Ruth Bondyová uvádí, že se jednalo o jedno nejrozšířenějších židovských příjmení v korunních zemích. V některých případech by snad mohlo jít i o jméno obyvatelské, odvozené z místního jména Pole.
Použitá literatura:
D. Moldanová, Naše příjmení, Praha 2010, s. 145; M. Knappová, Naše a cizí příjmení v současné češtině, Liberec 2002, s. 25 (Polák); J. Beneš, O českých příjmeních, Praha 1962, s. 183 (Polák); A. Kotík, Naše příjmení, Praha 1894, s. 132 (Polák); R. Bondyová, Rodinné dědictví, Praha 2006, s. 90 (Pollák); J. Svoboda, Staročeská osobní jména a naše příjmení, Praha 1964, s. 194; J. Matúšová, Německá vlastní jména v češtině, Praha 2016, s. 55 (Pollak); M. Majtán, Naše priezviská, Bratislava 2014, s. 11
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
