Berka
Apelativem berka se staré češtině označoval „lupič“, nářečně také „veš“. Příjmení Berka tedy mohlo být motivováno způsobem obživy. Výklad by snad byl možný i z německého rodného jména Bernard, popř. ze slovanských rodných jmen Berislav či Berivoj, snad i Bartoloměj. Příjmí Berka máte doloženo již z roku 1477 a v severních Čechách žil starý šlechtický rod Berků z Dubé. Dnes potkáte nejvíce Berků v Praze, celkem jich u nás žije 4283.
Použitá literatura:
D. Moldanová, Naše příjmení, Praha 2010, s. 31; A. Kotík, Naše příjmení, Praha 1894, s. 11; M. Majtán, Naše priezviská, Bratislava 2014, s. 63; J. Svoboda, Staročeská osobní jména a naše příjmení, Praha 1964, s. 194; M. Knappová, Naše a cizí příjmení v současné češtině, Liberec 2002, s. 21, 27; J. Beneš, Německá příjmení u Čechů, Ústí nad Labem 1998, s. 108; V. Mates, Jména tajemství zbavená 2, Praha 2003, s. 31-33; P. Eisner, Chrám i tvrz, Praha 1992, s. 252
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
