Berka
Apelativem berka se staré češtině označoval „lupič“, nářečně také „veš“. Příjmení Berka tedy mohlo být motivováno způsobem obživy. Výklad by snad byl možný i z německého rodného jména Bernard, popř. ze slovanských rodných jmen Berislav či Berivoj, snad i Bartoloměj. Příjmí Berka máte doloženo již z roku 1477 a v severních Čechách žil starý šlechtický rod Berků z Dubé. Dnes potkáte nejvíce Berků v Praze, celkem jich u nás žije 4283.
Použitá literatura:
D. Moldanová, Naše příjmení, Praha 2010, s. 31; A. Kotík, Naše příjmení, Praha 1894, s. 11; M. Majtán, Naše priezviská, Bratislava 2014, s. 63; J. Svoboda, Staročeská osobní jména a naše příjmení, Praha 1964, s. 194; M. Knappová, Naše a cizí příjmení v současné češtině, Liberec 2002, s. 21, 27; J. Beneš, Německá příjmení u Čechů, Ústí nad Labem 1998, s. 108; V. Mates, Jména tajemství zbavená 2, Praha 2003, s. 31-33; P. Eisner, Chrám i tvrz, Praha 1992, s. 252
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
