Brda
Brdo bylo součástí tkalcovského stavu, takže by příjmení Brda mohlo být podle povolání. Staročeské apelativum brdo také označovalo vrch. Antonín Profous uvádí, že „u starých Čechů bylo brdo oblíbeným názvem hor, které mívaly skalnaté hřebeny“. V tom případě by příjmení odkazovalo k místu bydliště někde na pahorku. V Čechách leží i několik obcí s názvem Brdo, všechny byly pojmenovány podle blízkého kopce. Příjmení Brda dnes nosí 225 osob, ale kupodivu nežije nikdo s příjmením ve formě Brdo.
Použitá literatura:
D. Moldanová, Naše příjmení, Praha 2010, s. 33; A. Kotík, Naše příjmení, Praha 1894, s. 53, 153; J. Beneš, O českých příjmeních, Praha 1962, s. 235; A. Profous, Místní jména v Čechách: Jejich vznik, původní význam a změny, díl I, A–H, Praha 1947, s. 153 (Brdo)
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
