Drašťák
Drašťák snad souvisí se staročeským slovesem drastit se, tj. „vzpírat se“, popř. s východočeským nářečním „ježit“, „zlobit se“. V nářečí u Kdyně sloveso drástat znamená „žvástat“ a sloveso draštět má význam „stávat se drsným“. Jde tedy asi nejčastěji o příjmení podle duševních vlastností. Dnes u nás žijí pouze 4 osoby s příjmením Drašťák.
Použitá literatura:
D. Moldanová, Naše příjmení, Praha 2010, s. 44; A. Kotík, Naše příjmení, Praha 1894, s. 83; J. Beneš, O českých příjmeních, Praha 1962, s. 78
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.