Duda
Apelativum duda označuje dudáka a souvisí se slovesem dudat, tj. „hrát na dudy“. Motivací snad mohl být i pták dudek. Příjmí Duda je jedním z nejstarších doložených vůbec, a to podle Vladimíra Matesa už z 11. století (kolem r. 1088). V současnosti je příjmení Duda rozšířené, používá jej 4 753 osob.
Použitá literatura:
D. Moldanová, Naše příjmení, Praha 2010, s. 45; A. Kotík, Naše příjmení, Praha 1894, s. 67; J. Beneš, O českých příjmeních, Praha 1962, s. 287; M. Majtán, Naše priezviská, Bratislava 2014, s. 77; V. Mates, Jména tajemství zbavená 2, Praha 2003, s. 67–68
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.