Ertelt

Výklad německého příjmení Ertelt se u různých autorů dosti liší. Ve slovníku německých příjmení Hanse Bahlowa se dozvíte, že Ertelt je variantou příjmení Ertel nebo Örtel, uvádí se tu i doklad příjmí Örtel z Prahy z roku 1386, vykládá se jako jméno vzniklé z první části německých rodných jmen jako Ortolf, Ortwin, Ortlib apod. K motivaci rodným jménem se kloní i Dobrava Moldanová, kromě rodného jména Ortwin uvádí jako možnost i rodné jméno Hartman (se zánikem H- a s přehláskou -a- ˃ -e-). Jako další motivaci vzniku příjmení Ertel uvádí německou zdrobnělinu z ort, což byl „druh mince“. I v češtině máme příjmení odvozená z označení různých mincí (např. Groš, Dukát, Tolar, Krejcar apod.). Apelativum ort má ještě další význam, totiž „ves“, „místo“. Josef Beneš naproti tomu vykládá příjmení Ertl z německého ērtl, tj. šídlo. Pak by šlo nejspíše o pojmenování podle povolání (šídlo používají ševci). Příjmení Ertelt dnes nosí 64 osob, formu Ertel má 70 obyvatel.

Použitá literatura:
D. Moldanová, Naše příjmení, Praha 2010, s. 48; J. Beneš, Německá příjmení u Čechů, Ústí nad Labem 1998, s. 319; H. Bahlow, Deutsches Namenlexikon, München 1967, s. 128, s. 363

autor: Žaneta Dvořáková
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

3x Karel Klostermann

Koupit

Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.