Harvalík
Antonín Kotík spojoval příjmení Harvalík se slovesem harvasiti, tj. „hluk dělati“, ovšem to považujete za méně pravděpodobné. Josef Beneš odvozoval příjmení Harvalík z rodných jmen s kmenem -hart, jako je Hartman, Erhart apod. Spekuloval i o možném výkladu ze středohornoněmeckého harwe, tj. „trpký“, jako o pojmenování podle povahy a chování. Jako nepravděpodobnější se nám jeví, že příjmení Harvalík souvisí s příjmením Harvan, které vzniklo z apelativa havran přesmykem -vr- ˃ -rv-. Harvalík je pak zdrobnělina, takže „havránek“. V současnosti u nás žije 130 nositelů příjmení Harvalík, nejvíce jich najdete v Prachaticích.
Použitá literatura:
D. Moldanová, Naše příjmení, Praha 2010, s. 60; J. Beneš, O českých příjmeních, Praha 1962, s. 122; A. Kotík, Naše příjmení, Praha 1894, s. 111; J. Beneš, Německá příjmení u Čechů, Ústí nad Labem 1998, s. 108, s. 344
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka