Haugwitz + Haugwic
V ČR dnes žije pouze 15 obyvatel s příjmením Haugwitz, dále u nás najdete 13 Haugviců a 12 Haukviců. V Německu, odkud toto příjmení nejspíše pochází, je rozšířenější, v německém telefonním seznamu napočítáme 496 osob s příjmením Haugwitz. Původ tohoto příjmení můžete podle Jany Matúšové pravděpodobně hledat v místním jménu, a to snad zaniklé obce, jejíž jméno bylo na kdysi slovanských územích dnešního Německa vytvořeno z německého osobního jména Hugo (Haug) slovanskou příponou -ovici (-ovice), v němčině pak došlo ke změně přípony místního jména -ovice > -witz (např. v dnešním Sasku je dost podobných místních jmen). Případně mohlo být příjmení odvozeno i z názvu obce Haugwitz u Borny, jež byla pojmenována podle šlechtického rodu Haugwitzů, kteří obec založili. Haugwitzové jsou hraběcí rodina pocházející z Míšně, která přišla i do Čech, na Kladsko a na Moravu, přes Lužici ve 13. a 14. století. Později se usadili i ve Slezsku či Prusku. Na českém území se značně rozvětvili, jen ve Slezsku existovalo 12 odnoží rodu. Jakoukoli příbuznost s tímto rodem by však prokázal jedině důkladný genealogický výzkum.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.