Hejduk

15. květen 2017

Pavel Eisner v Češtině poklepem a poslechem napsal: „Hejduk, Heyduk, Hajduk. Znamená obránce jihovýchodní Evropy proti Turkům, a byl by proto poutavý rodopis všech, kdo se jmenují Hejduk a Heyduk. (...) Potom však, za Marie Terezie, hajduci zcivilněli, znamenají jakožto der Haiduke, Heiducke, hromotluckého, ukrutnými kňoury strašícího drába, lokaje, premovaného slouhu, dekorativního doprovazeče urozených nosítek, nehybnou sochu před milostpanskými dveřmi. A tak má dnes jedno jediné příjmení janusovskou tvář dvojí minulosti ‒ Slovan jako rek a Slovan jako trabant.“ Příjmení Hejduk patří mezi pojmenování motivovaná zaměstnáním. Apelativum hajduk označovalo „ozbrojeného osobního sluhu, který sedával v kočáře vedle kočího“, případně také „drába“. Příjmení Hejduk je dnes rozšířené, formu Hejduk nosí 2 055 obyvatel, nejvíce jich žije v Praze, variantu Hajduk má 520 osob a žije u nás i 119 obyvatel s variantou Heyduk.

Použitá literatura:
D. Moldanová, Naše příjmení, Praha 2010, s. 62; P. Eisner, Čeština poklepem i poslechem, Praha 1948, s. 104; A. Kotík, Naše příjmení, Praha 1894, s. 126; J. Beneš, O českých příjmeních, Praha 1962, s. 215; M. Knappová, Naše a cizí příjmení v současné češtině, Liberec 2002, s. 27

autor: Žaneta Dvořáková
Spustit audio