Hojač/Hujač

25. září 2017

Nejvíce nositelů příjmení Hojač žije v Kyjově, celkem jich u nás najdete 82. V evidenci obyvatelstva, kterou spravuje Ministerstvo vnitra, není uveden žádný dnes žijící nositel příjmení Hujač. V Bernolákově slovníku slovenštiny z roku 1825 nacházíte apelativum hojáč ve významu „hojič“, „lékař“, ale i u nás máte doloženo nářeční apelativum hojáčka a hojačka neboli „hojivá zelenina“. Josef Beneš uvádí i příjmení Hojáček. Předpokládáme tedy, že příjmení Hojač mohlo vzniknout ze slovesa hojit a snad šlo o příjmení podle povolání. U formy Hujač by se dalo uvažovat i o odvození ze slovesa hujat, které znamenalo „vyměnit si s někým něco“, možná i ze slovesa hújat, tj. „hýřit“, „nehospodařit“.

Použitá literatura:
F. Bartoš, Dialektický slovník moravský, Praha 1906, s. 99 (hojačka); F. Š. Kott, Česko-německý slovník, díl IX., s. 68 (hojáčka), díl I, s. 508 (hujati), díl IX, s. 76 (hújati); A. Bernolák, Slowár Slowenskí-Češko-Laťinsko-Ňemecko-Uherskí, díl I, Buda 1825, s. 747 (hojáč)

autor: Žaneta Dvořáková
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

3x Karel Klostermann

Koupit

Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.