Horna

27. září 2016

Josef Beneš uvádí příjmení Horna mezi těmi, která byla odvozena z přídavných jmen typu Bohata z bohatý, Chytra z chytrý apod., základem tedy podle něj bylo adjektivum horný. To mělo význam „horský“, ale také „horoucí“ a „horlivý“. Patrně šlo tedy o pojmenování podle místa bydliště či původu, nebo podle duševních vlastností. V úvahu by snad připadal i výklad z místního jména Horn ‒ obcí s tímto názvem, znamenajícím v němčině „roh“, leží několik v Bavorsku a Rakousku. Apelativum horna označuje hudební nástroj „lesní roh“. Doloženo máme příjmí Horna již z roku 1333. V současnosti je rozšířené, v evidenci obyvatelstva, kterou spravuje Ministerstvo vnitra, napočítáte 1124 takto pojmenovaných osob.

Použitá literatura:
J. Beneš, O českých příjmeních, Praha 1962, s. 259; D. Moldanová, Naše příjmení, Praha 2010, s. 67; A. Kotík, Naše příjmení, Praha 1894, s. 150; J. Beneš, Německá příjmení u Čechů, Ústí nad Labem 1998, s. 210; H. Bahlow, Deutsches Namenlexikon, München 1967, s. 247; R. a V. Kohlheimovi, Duden Familiennamen, Berlin 2008, s. 305

autor: Žaneta Dvořáková
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.