Hoždora

6. říjen 2016

U příjmení Hoždora jsme se pořádně zapotili. Snad by mohlo mít stejnou etymologii jako na Slovensku Hodža, protože příjmení Hoždora je doloženo zejména na Moravě, nejvíce Hoždorů žije v Šumperku. Příjmení Hodža vykládá Milan Majtán z apelativa hodža, které se ve starší slovenštině používalo zvláště v době osmansko-tureckých výbojů v 16. a 17. století, do slovenštiny se dostalo z turečtiny, kde označovalo muslimského duchovního, ale na Středním východě se užívalo i jako čestný titul pro vzdělance. Dále Majtán uvádí, že jako příjmení vznikl Hodža jistě z přezdívky, ale její motivace je nejasná. Přípona -or je méně obvyklá, užívala se k tvorbě příjmení z rodných jmen. Bylo by třeba nahlédnout do starých matričních záznamů a potvrdit, či vyvrátit naši teorii o předpokládané výchozí formě Hodžora, v níž došlo k přesmyčce -dž- > -žd-, až vznikl Hoždora. V současnosti u nás žije 53 nositelů příjmení Hoždora.

Použitá literatura:
M. Majtán, Naše priezviská, Bratislava 2014, s. 66 (Hodža)

autor: Žaneta Dvořáková
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

3x Karel Klostermann

Koupit

Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.