Hronek
Příjmení Hronek bylo nejspíše odvozeno z rodného jména Hroznata. Antonín Kotík jej vykládá z apelativa hrom jako člověka zvučného hlasu a Vladimír Mates spekuluje o tom, že by mohl být jako Hron pojmenován někdo, kdo byl křtěn na Hromnice, ovšem tyto výklady se nám nezdají být příliš pravděpodobné. Příjmení Hronek je rozšířené, v současnosti u nás žije 1258 jeho nositelů. Doklad o příjmí Hronek máte již z roku 1601 (zápis: Linhart Hronek Prachatický).
Použitá literatura:
D. Moldanová, Naše příjmení, Praha 2010, s. 69; A. Kotík, Naše příjmení, Praha 1894, s. 19; J. Beneš, O českých příjmeních, Praha 1962, s. 116; J. Svoboda, Staročeská osobní jména a naše příjmení, Praha 1964, s. 135; V. Mates, Jména tajemství zbavená 2, Praha 2003, s. 108–109 (Hron); J. Beneš, Německá příjmení u Čechů, Ústí nad Labem 1998, s. 102
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
