Jebavý
Sloveso jebat má řadu zcela nevinných významů, znamená „drbat“, „česat“, ale také „plísnit“ a „tlouci“. Podle Vladimíra Matesa ale v případě příjmení mnohem pravděpodobněji sehrál roli význam jiný, totiž zhrubělé označení pro soulož. Příjmení tak patří do kategorie pojmenování podle vlastností a nejspíše označovalo někoho sexuálně náruživého. Jako příjmí máme Jebavý doloženo již z roku 1576 (zápis: Janovi kantorovi Jebavýmu). Příjmení Jebavý je poměrně rozšířené, dnes jej nosí 588 osob.
Použitá literatura:
D. Moldanová, Naše příjmení, Praha 2010, s. 75; A. Kotík, Naše příjmení, Praha 1894, s. 121; J. Beneš, O českých příjmeních, Praha 1962, s. 256; M. Knappová, Naše a cizí příjmení v současné češtině, Liberec 2002, s. 185; V. Mates, Jména tajemství zbavená 3, Praha 2004, s. 206
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
