Luňáček
Příjmení Luňáček je motivačně průhledné, jde o zdrobnělinu apelativa luňák, což je dravý pták z čeledi jestřábovitých. Luňáček tak patří mezi ptačí příjmení a patrně šlo původně o přezdívku podle vlastností duševních (např. dravost) nebo fyzických (např. výrazný nos připomínající zobák dravce). Ptačí příjmení bývala motivována i domovními znameními. V současnosti u nás žije 989 nositelů tohoto příjmení.
Použitá literatura:
D. Moldanová, Naše příjmení, Praha 2010, s. 109; A. Kotík, Naše příjmení, Praha 1894, s. 158; M. Knappová, Naše a cizí příjmení v současné češtině, Liberec 2002, s. 29 (Luňák); J. Beneš, O českých příjmeních, Praha 1962, s. 186, s. 195 (Luňák)
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
