Menčík
Příjmení Menčík označovalo někoho, kdo byl „menší“, vzniklo totiž z druhého stupně přídavného jména malý, tedy menší. Změna -nš- ˃ -nč- vznikla výslovností. Mohlo se jednat o někoho menšího vzrůstem, nebo i mladšího, snad i někoho, kdo měl např. menší hospodářství nebo menší živnost než jeho jmenovec. Podle Vladimíra Matesa mohlo příjmení souviset i s hierarchickým rozlišením čeledínů (obdobně jako jsou např. ve mlýně nebo v pivovaru mládci a stárkové) – jako Menšík by byl označován ten mladší, méně zkušený. Formu Menčík nosí dnes 461 osob, zatímco Menšíků je 3134.
Použitá literatura:
D. Moldanová, Naše příjmení, Praha 2010, s. 116; V. Mates, Jména tajemství zbavená 1, Praha 2002, s. 206–7; J. Beneš, O českých příjmeních, Praha 1962, s. 263
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
