Menšík
Doklad o příjmí Menšík máte již z roku 1327. Vzniklo z druhého stupně přídavného jména „malý“, tj. „menší“. Mohlo se jednat o někoho menšího vzrůstem, nebo i mladšího, snad i někoho, kdo měl např. menší hospodářství nebo menší živnost než jeho jmenovec. Podle Vladimíra Matesa mohlo příjmení souviset i s hierarchickým rozlišením čeledínů (obdobně jako jsou např. ve mlýně nebo v pivovaru mládci a stárkové) - jako Menšík by byl označován ten mladší, méně zkušený. Formu Menšík nosí dnes 3 134 osob, máte i příjmení Menčík – to používá 461 obyvatel.
Použitá literatura:
D. Moldanová, Naše příjmení, Praha 2010, s. 117; J. Beneš, O českých příjmeních, Praha 1962, s. 263; A. Kotík, Naše příjmení, Praha 1894, s. 42; J. Svoboda, Staročeská osobní jména a naše příjmení, Praha 1964, s. 201
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
