Pinkas
Pavel Eisner v Češtině poklepem a poslechem napsal: „Kdyby vážený staropražský rod Pinkasů byl myslil na to, co znamená jeho jméno, byl by si bez meškání zažádal o změnu. Tehdy to nebylo jako dnes, změna příjmení se povolovala jen za procedur velmi složitých. Ale v tomto případě by se bylo řízení urychlilo. Z důvodů daných právě povahou toho příjmení.“ Pavel Eisner tu naráží na jeden ze starších výkladů, totiž z apelativa pinka, které označovalo „ženská rodidla“ (podobně máte např. příjmení Hrma nebo Kepka), popř. z nářečního apelativa pinkas, které se používalo pro označení „mužského pohlavního orgánu“. Příjmení Pinkas ale můžete vyložit i zcela jinak. Dobrava Moldanová jej považuje za odvozené z příjmení Pinka, které vzniklo buď z nářečního apelativa pinka, tj. „pěnkava“ (máte i příjmení Pinkava), nebo pochází z označení nádobky na poplatek za užívání karet či kuželek (přeneseně se tak říkalo i tomuto poplatku). U židovských rodin se jedná spíše o příjmení odvozené z rodného jména Pinchus, které znamená „požehnaný“. Podle Ruth Bondyové byla pojmenována Pinkasova synagoga pravděpodobně podle Israele Pinkase, původního majitele domu, který byl přestavěn na modlitebnu. Příjmení Pinkas je rozšířené, v současnosti jej nosí 1 090 obyvatel, z toho 160 jich žije v Praze.
Použitá literatura:
D. Moldanová, Naše příjmení, Praha 2010, s. 139‒140; R. Bondyová, Rodinné dědictví, Praha 2006, s. 109–110; A. Kotík, Naše příjmení, Praha 1894, s. 52; J. Beneš, O českých příjmeních, Praha 1962, s. 62; P. Eisner, Čeština poklepem i poslechem, Praha 1948, s. 86
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
