Pohunek + Pohůnek
Pohunek i Pohůnek mají původ stejný, a to v apelativu pohůnek, které mělo několik významů ‒ byl to „mladší čeledín, který poháněl při orbě potah“, ale i „úřední posel“ a nářečně také „sova kulich“. Nejpravděpodobněji tedy jde o pojmenování podle povolání, ale možná i o příjmení ptačí. Délka samohlásky -u- se ztratila buď vlivem výslovnosti, nebo prostým písařským opomenutím. V současnosti u nás žije 189 Pohunků a 240 Pohůnků.
Použitá literatura:
D. Moldanová, Naše příjmení, Praha 2010, s. 144; A. Kotík, Naše příjmení, Praha 1894, s. 122 (Pohůnek); J. Beneš, O českých příjmeních, Praha 1962, s. 194, 212
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.