Pros
Příjmení Pros se vykládá z apelativa proso, ve kterém došlo k odtržení koncového -o pod vlivem přirozeného rodu. V úvahu snad přichází i motivace z místního jména Pros, což byl německý název pro českou obec Proseč, která je dnes částí obce Březina v okrese Brno-venkov. Antonín Kotík řadil příjmení Pros mezi slovesná, pak by se jednalo o pojmenování vzniklé z rozkazovacího způsobu slovesa prosit. V současnosti u nás žije 471 nositelů tohoto příjmení.
Použitá literatura:
D. Moldanová, Naše příjmení, Praha 2010, s. 148; A. Kotík, Naše příjmení, Praha 1894, s. 64; J. Beneš, O českých příjmeních, Praha 1962, s. 199
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
