Raška
Příjmení Raška má několik možných výkladů. Mohlo vzniknout jako zdrobnělina jména Raš, které bylo odvozeno z rodných jmen začínajících na Ra- jako Radek, Radim, Radoslav, Ratibor apod., případně z německého přídavného jména rasch, tj. „rychlý“, „obratný“ – odtud asi i české přirovnání „běhá jako raška“. Apelativum raška také označuje ptáka bramboříka, červenku nebo rehka, takže by jméno Raška mohlo patřit mezi ptačí příjmení. Ve slezském nářečí je raška „stará žena“. Příjmení Raška je časté, nosí jej 2826 obyvatel, nejvíce jich žije v Ostravě.
Použitá literatura:
D. Moldanová, Naše příjmení, Praha 2010, s. 153; A. Kotík, Naše příjmení, Praha 1894, s. 79; J. Svoboda, Staročeská osobní jména a naše příjmení, Praha 1964, s. 131; J. Beneš, Německá příjmení u Čechů, Ústí nad Labem 1998, s. 341; V. Mates, Jména tajemství zbavená 2, Praha 2003, s. 249‒250; J. Beneš, O českých příjmeních, Praha 1962, s. 124, s. 193
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
