Sádlo

13. březen 2017

Příjmení Sádlo vzniklo z apelativa sádlo. Mohlo patřit např. někomu, kdo tuk zpracovával a prodával, nebo se mohlo jednat o přezdívku tlustého, sádelnatého člověka. Záznam o měšťanu Sádlovi máte ze Soběslavi již z roku 1442. Šlechtické rody s přízviskem Sádlo najdete hned tři, podle Ottova slovníku naučného přitom nejsou spřízněni – Sádlové z Kladrubec, Sádlové ze Smilkova a Sádlové z Vražného. Dnes je Sádlo příjmení rozšířené, nosí jej 475 osob, nejvíce jich žije v Praze.

Použitá literatura:
A. Kotík, Naše příjmení, Praha 1894, s. 166; J. Svoboda, Staročeská osobní jména a naše příjmení, Praha 1964, s. 198; J. Beneš, O českých příjmeních, Praha 1962, s. 232; Ottův slovník naučný, díl XXII, Praha 1904, s. 480‒481

autor: Žaneta Dvořáková
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

3x Karel Klostermann

Koupit

Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.