Šál + Šála
U příjmení Šála se nabízí hned několik výkladů. Stejně jako příjmení Šál mohlo být odvozeno z rodného jména Šalamoun. Motivováno mohlo samozřejmě být i apelativem šála, které má hned dva zcela odlišné významy ‒ jednak „šál kolem krku“ (příjmení by tak patřilo do kategorie pojmenování podle částí oblečení, jako je Šátek, Čepička, Opasek atd.), jednak „těžká klec, ve které se horníci spouštějí do dolu“ (pochází z německého apelativa Schale). Antonín Kotík uvažoval i o slovesech šalet, tj. „bláznit“, a šálit, tj. „klamat“, která by snad také přicházela při výkladu v úvahu, pak by se jednalo o pojmenování podle vlastností. Příjmení Šála dnes nosí 145 mužů, u 27 mužů nacházíte formu Šál a přechýlené příjmení Šálová, které se může vztahovat jak ke jménu Šál, tak Šála, má 170 žen.
Použitá literatura:
D. Moldanová, Naše příjmení, Praha 2010, s. 179; A. Kotík, Naše příjmení, Praha 1894, s. 72; J. Beneš, O českých příjmeních, Praha 1962, s. 56, s. 242 (Šál)
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.