Šandera
Názory na příjmení Šandera se velice liší, co onomastik, to jiný výklad. Jan Svoboda vykládá příjmení Šandera z rodného jména Alexander. Snad mohlo vzniknout i ze slovesa, a to šandrkovat, tj. „plýtvat“, popř. šantat, tj. „kulhat“. Dobrava Moldanová uvádí i motivaci ze středohornoněmeckého schande, což je „jednání hodné studu“. Pokud zůstaneme u němčiny, tak Josef Beneš spekuloval o původu z německého nářečního šäendar, tj. „krásnější“, které se vyskytovalo v severní části jindřichohradeckého jazykového poloostrova. V úvahu by snad přicházel i původ z místního jména obce Žandov u Ústí nad Labem (německy Schanda). Jako příjmí je doloženo již z roku 1379. V současnosti nosí příjmení Šandera 879 obyvatel.
Použitá literatura:
J. Svoboda, Staročeská osobní jména a naše příjmení, Praha 1964, s. 182; J. Beneš, O českých příjmeních, Praha 1962, s. 99; D. Moldanová, Naše příjmení, Praha 2010, s. 180; A. Kotík, Naše příjmení, Praha 1894, s. 100; J. Beneš, Německá příjmení u Čechů, Ústí nad Labem 1998, s. 348
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
