Sekerka
Příjmení Sekerka je jasné, vzniklo z apelativa sekera, patrně jako pojmenování podle zaměstnání, při kterém dotyčný sekeru používal, nebo podle domovního znamení (máte např. doložen dům U sekery zlaté). Dnes nosí příjmení Sekerka 411 obyvatel. Existují i příjmení Sekera a Sekyra (to je se objevuje jako příjmí již roku 1402).
Použitá literatura:
D. Moldanová, Naše příjmení, Praha 2010, s. 166; A. Kotík, Naše příjmení, Praha 1894, s. 163; J. Svoboda, Staročeská osobní jména a naše příjmení, Praha 1964, s. 199 (Sekyra); M. Knappová, Naše a cizí příjmení v současné češtině, Liberec 2002, s. 30, 156; J. Beneš, O českých příjmeních, Praha 1962, s. 178, s. 234
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
