Šetlík + Šetelík
Příjmení Šetlík i Šetelík mají stejnou motivaci. Názory na ni se však různí. Josef Beneš řadí příjmení k pojmenováním z názvu nadpřirozených bytostí, šetek byl „skřítek hospodáříček“, „šotek“. Příjmení mohla vzniknout též ze slovesa šetelit, tj. „potěšit se“ nebo také „zbláznit se“, popř. ze slovesa šetit, tj. „blouznit“ (odtud máte přídavné jméno pošetilý). Další možný výklad je ze staročeského apelativa šet, tj. „stařec“. Původ by ale mohl být i v němčině, Šetlík by mohla být zdrobnělina ze středohornoněmeckém schôte, tj. „luska“, nebo schotte, tj. „tvaroh ze sladkého mléka“. Formu Šetlík dnes nosí 123 osob, příjmení Šetelík pak 78 obyvatel.
Použitá literatura:
J. Beneš, O českých příjmeních, Praha 1962, s. 122, s. 246; D. Moldanová, Naše příjmení, Praha 2010, s. 182; A. Kotík, Naše příjmení, Praha 1894, s. 40; J. Beneš, Německá příjmení u Čechů, Ústí nad Labem 1998, s. 308, s. 316 (Šetlík)
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.