Šír/Šíra/Schier

8. listopad 2016

Příjmení Šír nebo Šíra má několik možných výkladů – mohlo vzniknout ze středohornoněmeckého přídavného jména schîr, tj. „čistý“, „jasný“, nebo schier, tj. „rychlý“. Také může pocházet ze starého hutnického a hornického apelativa kolšír (něm. Kohlschürer), které označovalo „toho, kdo hospodařil uhlím na staré huti“, Josef Beneš vysvětluje, že „šír byl podlouhlý, dosti široký, klenutý otvor na straně tavicí pece, kudy scházeli tavičovi pomocníci, aby přidávali do ohně“. Apelativum šír má také význam „ženin bratr“, takže by mohlo jít i o příjmení podle příbuzenského vztahu. V současnosti u nás žije pouze 53 mužů s příjmení Šíra, 849 mužů s příjmením Šír a 880 žen s příjmením Šírová, které může být přechýlenou formou jak z příjmení Šír, tak Šíra, a dále najdete v evidenci obyvatelstva 126 osob s příjmením v německé formě Schier.

Použitá literatura:
D. Moldanová, Naše příjmení, Praha 2010, s. 183 (Šír, Schier), A. Kotík, Naše příjmení, Praha 1894, s. 130 (Šír, Šírek); J. Beneš, Německá příjmení u Čechů, Ústí nad Labem 1998, s. 262, s. 340 (Schier); H. Bahlow, Deutsches Namenlexikon, München 1967, s. 445 (Schier); R. a V. Kohlheimovi, Duden Familiennamen, Berlin 2008, s. 531 (Schier)

autor: Žaneta Dvořáková
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.