Šmok
V Kottově slovníku nacházíte apelativum šmok s významem „kutil“. Jako pravděpodobnější se pro výklad příjmení Šmok jeví základ z dolnoněmeckého (severoněmeckého) schmook ve významu „kouř“, „dým“, snad se mohlo jednat o přezdívku pro uhlíře, kuřáka apod. Další možný výklad je ze středohornoněmeckého smac, tj. „chuť“ nebo „choutky“, které souvisí se slovesem smacken ve významu „chutnat“, „ochutnávat“, „pochutnávat si“ a též „mlaskat při jídle“, v příjmení bylo -a- zapsáno jako -o- pod vlivem německé nářeční výslovnosti. V tomto případě by příjmení Šmok označovalo někoho, kdo ochutnává jídla, pochutnává si nebo též mlaská apod. V současnosti u nás žije 99 nositelů tohoto příjmení.
Použitá literatura:
J. Beneš, O českých příjmeních, Praha 1962, s. 246; H. Bahlow, Deutsches Namenlexikon, München 1967, s. 453 (Schmock)
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.