Šos
Příjmení Šos by samozřejmě mohlo souviset s částí kabátu, ale možný by byl i výklad z apelativa šos, které vzniklo ze středohornoněmeckého schoz, tj. „daň“, „peněžní dávka“. U příjmení Šostek jsme již hovořili o tzv. šosovních vesnicích, které náležely městu, jemuž odváděly šos (poplatek), všichni obyvatelé šosovních vsí museli přispívat na daně, které město odvádělo královské komoře (srov. Šostek). Příjmení Šos má dnes podle evidence obyvatelstva 133 osob.
Použitá literatura:
D. Moldanová, Naše příjmení, Praha 2010, s. 187; J. Beneš, Německá příjmení u Čechů, Ústí nad Labem 1998, s. 327
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.