Šostek
Příjmení Šostek vzniklo z apelativa šos, jež má svůj původ ve středohornoněmeckém apelativu Schoz, které znamenalo „daň“, „peněžní dávka“. Dříve byly tzv. šosovní vesnice, které náležely městu, jemuž odváděly šos (poplatek), všichni obyvatelé šosovních vsí museli přispívat na daně, které město odvádělo královské komoře. Je možné, že měl první pan Šostek takový výběr daní na starosti. V současnosti žije v ČR pouze 52 nositelů tohoto příjmení, nejvíce jich najdete v Ostravě.
Použitá literatura:
D. Moldanová, Naše příjmení, Praha 2010, s. 187; J. Beneš, Německá příjmení u Čechů, Ústí nad Labem 1998, s. 327; J. Lhoták, Šosovní, nebo poddanské vesnice? K interpretaci pozemkového příslušenství zeměpanských měst ve středověku, Český časopis historický, 3, 2013, s. 517‒562
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
