Štolcbart + Štolcpart
Německé příjmení Štolcbart vzniklo jako složenina. První část tvoří středohornoněmecké adjektivum Stolz, to mělo několik významů ‒ „pošetilý“, „bujný“, „nádherný“, „pyšný“ a „hrdý“. Druhou částí složeniny je podle Jany Matúšové apelativum Bart, tj. „vousy“. Jednalo by se asi o pojmenování někoho, kdo měl krásné, husté vousy, nebo někoho, kdo si na svých vousech zakládal a byl na ně pyšný. Josef Beneš naproti tomu vykládá tuto druhou část složeniny jako rodné jméno Bart, což byla domácká podoba jména Barthlomeus. Příjmení pak mohlo označovat „hrdého a pyšného Bartoloměje“, stejně jako „Bartoloměje pošetilého“ nebo „bujného“ či „nádherného“. U formy Štolcpart došlo ke změně -b- > -p-. Formu příjmení Štolcpart dnes nosí jen 21 osob a Štolcbartů je ještě méně, jen 16.
Použitá literatura:
J. Beneš, Německá příjmení u Čechů, Ústí nad Labem 1998, s. 336; J. Matúšová, Německá vlastní jména v češtině, Praha 2015, s. 92
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.