Štýcha

Příjmení Štýcha je velmi vzácné, v současnosti u nás žijí jen 4 jeho nositelé, všichni v Kolíně. Jedná se o počeštěné německé příjmení Stich. Koncové -a bylo k příjmení připojeno v češtině (jako u příjmení Fišera z Fišer). Hans Bahlow vykládá příjmení Stich z apelativa Stich, tj. „steh“, jako pojmenování pro toho, kdo dělá stehy, neboli krejčí. Jednalo by se tedy o příjmení podle zaměstnání. Jako další možné výklady se nabízí středohornoněmecké stich, tj. „sráz“, „strmý kopec“, nebo středodolnoněmecké stīch, tj. „stezka“, „pěšina“, „chodníček“. V případě těchto motivací by šlo o jméno podle bydliště. Bydlištěm a původem by mohlo být motivováno příjmení Stich, i pokud by dotyčný pocházel z obce s názvem Stich ‒ několik takových obcí leží v Severním Vestfálsku, Würtembersku a Bavorsku. Výklad Dobravy Moldanové z hráčského slangu jako „jedno braní přebitých karet“ nepovažujeme za příliš pravděpodobný.

Použitá literatura:
D. Moldanová, Naše příjmení, Praha 2010, s. 192; J. Beneš, O českých příjmeních, Praha 1962, s. 73 (Štycha); J. Beneš, Německá příjmení u Čechů, Ústí nad Labem 1998, s. 328

autor: Žaneta Dvořáková
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.