Ampér

24. červen 2014

Základní jednotka elektrického proudu se nazývá ampér. Známe také Ampérův zákon nebo Ampérovo pravidlo pravé ruky. Tomu všemu dal jméno francouzský matematik a fyzik André-Marie Ampère.

Zabýval se magnetismem, položil základy elektrodynamiky, je autorem mnoha měřicích technik, vynálezcem galvanometru a komutátoru, první použil pojem kybernetika... Zkrátka byla toho fůra.

André-Marie Ampère se narodil v lednu roku 1775 kousek od Lyonu v rodině zámožného a vzdělaného obchodníka. Byl nesmírně talentované dítě. Hlavně na matematiku. Protože ve vesnici nebyla škola, vyučoval ho otec doma sám. A malý André nasával vědomosti jako houba.

Ve 13 letech poslal do lyonské akademie svou první vědeckou práci z oblasti geometrie. To už uměl 13 jazyků a o rok později přečetl 20svazkovou Francouzskou encyklopedii.

Depresivní génius

A pak přišla Velká francouzská revoluce. Ampèrův milovaný otec skončil pod gilotinou a osmnáctiletý chlapec po otcově popravě upadl do hluboké deprese. Celý rok nehnutě sedával a zrnko po zrnku rozděloval hromádku písku na dvě poloviny. Z duševního otřesu se nakonec dostal díky četbě děl římských básníků, Rousseauových spisů, studiu přírodních věd a filosofie.

Usadil se v Lyonu. Stal se profesorem matematiky, fyziky a chemie. Začal se zabývat teorií světla a elektřinou.

Logo

Konečně také našel lásku. Oženil se, narodil se jim synáček Jean-Jacques. Jenže čtyři roky nato jeho milovaná manželka Julie zemřela na tuberkulózu.

Aby utekl vzpomínkám, odešel na École Polytechnique do Paříže, kde působil jako profesor matematiky. Byl jmenován členem pařížské Akademie věd a řady dalších učených společností.

Nové zázemí našel u dcery svého bytného Jean. Ale jen nakrátko. Byla to hotová katastrofa. Tchýně jim dělala ze života peklo, s tchánem to nebylo o nic lepší a s Jean – no na to už se raději vůbec neptejte!

Manželství nezachránila ani novorozená dcera Albína. Po dvou letech bylo oficiálně odloučeno. Ampère jako věřící katolík to nesl velmi těžce. Sám pak s pomocí své matky vychovával obě děti. Ani vztahy s nimi mu moc nevyšly. Albínka se provdala za mazavku, synek se sice zajímal o historii a filosofii a působil na Sorbonně, ale že by si s otcem rozuměl, to se říct nedá.

Roztržitý profesor honil popeláře

Ke konci života se Ampère dostal do existenčních potíží, protože co měl, to utratil za vědecké přístroje. Stal se z něj tak roztržitý profesor, že se o něm tradovala spousta historek.

Jednou cestou na přednášku přemýšlel o jednom matematickém problému, a tak vyndal z kapsy křídu a napsal si výpočet na odpadkový koš. Jenže vzápětí přijeli popeláři a koš odvezli i s výpočtem…

Jindy prý pan Ampère po návratu z procházky našel na dveřích své pracovny vzkaz: „Odešel jsem v neodkladné záležitosti, přijdu hned.“ Už chtěl jít pryč, když ho napadlo: „Kdo jenom mohl tak věrně napodobit můj rukopis?“


Příspěvek zazněl v pořadu Slovo nad zlato, který vysílá Dvojka ve všední dny vždy v 10:40 dopoledne.

autoři: Jitka Škápíková , Helena Petáková , Dan Moravec
Spustit audio