Archerotypie
Jeden z fotografických procesů dostal jméno podle svého vynálezce, Fredericka Scotta Archera, který se narodil roku 1813 v malém městečku nedaleko Londýna.
O životě pana Archera toho mnoho nevíme. A kdyby se nezachovalo těch pár útržků, které sepsala jeho žena Fanny G. Archerová, nevěděli bychom zhola nic.
Frederick, řeznický synek, záhy osiřel, vychovali ho příbuzní a ti ho dali učit stříbrotepcem. Starožitné mince a drahokamy Frederickovi učarovaly. Jistou dobu se dokonce živil oceňováním mincí. Zajímal se také o výtvarné umění. Založil v Londýně sochařské studio, které se specializovalo na busty.
Fotografickou metodu začal Frederick využívat ve svém studiu ke zjednodušení a zpřesnění sochařské práce. Začínal s technikou kalotypie, kterou vynalezl William Henry Fox Talbot. Jenže mu vadila nepravidelná struktura papírových vláken, která se přenášela i na fotografie, a to je kazilo.
A tak Archer zkoušel napouštět papír vším možným: vaječným bílkem, želatinou, škrobem... Ale nebylo to k ničemu. A pak ho napadlo použít místo papíru sklo. Potáhl ho nedávno objeveným jodizovaným kolodiem a bylo to.
Pomocí mokrého kolodiového procesu získal bezchybný negativ, který bylo možné kvalitně reprodukovat. Navíc mohl výrazně zkrátit čas expozice. Díky tomu dokázal něco dosud nevídaného: snímat rychle probíhající či krátce trvající jevy – vlny na vodní hladině, lidi v pohybu, letící mraky nebo mořský příboj.
Žádný patent a nařčení z krádeže
Svůj objev pan Archer prezentoval v roce 1854 v časopise Chemik. A pak narazil na kolegu Foxe Talbota. Ten sice fotografie zhotovené pomocí archerotypie velmi obdivoval, zároveň ale Archera nařkl, že mu vynález ukradl, že je součástí jeho patentu na kalotypii. U soudu Talbot prohrál.
Vynález si Archer nedal patentovat! Proč? Chtěl jej prý poskytnout všem k volnému využití. Svůj objev Archer neužíval dlouho. V roce 1857, kdy bylo mu čtyřiačtyřicet let, zemřel v bídě a zapomnění. Fanny Archerová zůstala sama se třemi sirotky; jen jedno z dětí se dožilo dospělosti.
Příspěvek zazněl v pořadu Slovo nad zlato, který vysílá Dvojka ve všední dny vždy v 10:40 dopoledne.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.