Gilotina

Gilotina - Foto: Wikimedia Commons, lic. Public domain

GilotinaFoto: Wikimedia Commons, lic. Public domain

Hádáte, že se gilotina jmenuje po svém krvelačném vynálezci? Pak jste dost vedle.

Joseph-lgnace Guillotin byl lékař, filantrop a velký odpůrce trestu smrti. Narodil se 28. května 1738. Miloval umění, začínal jako profesor literatury v Bordeaux a pak vystudoval medicínu.

V Paříži roku 1789 právě probíhá Velká francouzská revoluce. Nové národní shromáždění pracuje na vytvoření ústavy. A lidumil Guillotin předkládá plán rozsáhlé reformy francouzského trestního systému: „Je třeba bezodkladně zrušit všechny druhy mučení a zavést humánnější metody poprav!“ 

Ve Francii se do té doby totiž nejčastěji věšelo, ale občas také čtvrtilo. Jen šlechtici měli výhodu – přicházeli o hlavu pod katovou sekerou. 

Čtěte také: Drezína

Guillotin předpokládal, že pokud budou tresty stejné pro všechny, budou lidé více poslušní zákonů. 

Dejme panu Guillotinovi opět slovo: „Jsem – a to zdůrazňuji – proti popravám. Chápu ale, že jejich zrušení mi sotva odhlasujete, proto navrhuji, pořídit alespoň jednoduché zařízení, které by umožnilo rychlé a spolehlivé – humánní – stínání odsouzenců! Také apeluji na to, aby se exekucí neúčastnily rodiny s dětmi!“ 

To víte, veřejné popravy byly velkou atrakcí a podívanou a chodilo se na ně – tak trochu jako na fotbal. Děti při nich svačily, dámy prý uzavíraly sázky, jak dlouho bude odsouzený bojovat o život. I mistr kat se někdy utne…  

Mstitel lidu nebo národní břitva? Lepší bude gilotina 

Národní shromáždění si vyžádalo vyjádření pověstného pařížského mistra popravčího Sansona a pak oslovilo doktora Antoina Louise, tajemníka Akademie chirurgů. Ten pracoval rychle a už po několika dnech byl na světě první návrh popravčího stroje – gilotiny. 

Původně to byl „louison“ či „louisette“, podle Antoina Louise. Anebo vlastenecky: „Mstitel lidu“ eventuálně „Národní břitva“. A pak kdosi přišel s tím, že gilotina se k efektivnímu stroji na zabíjení hodí líp. 

Svou premiéru si gilotina odbyla v dubnu 1792. Na náměstím přecpaném davy zvědavých diváků, přišel o hlavu zloděj a lupič Nicolas Jacques Pelletier. Publikum prý ale bylo zklamáno: poprava se odehrála příliš rychle. 

Jen málokdo tehdy tušil, že pravé žně gilotinu teprve čekají… Za prvních deset let na ní bylo sťato odhadem patnáct tisíc lidí – Velká francouzská revoluce začala požírat vlastní děti. 

Ironie osudu: gilotina se jmenuje po odpůrci trestu smrti 

Vize pana doktora Guillotina se nenaplnila. Na popravy se hrnuly ještě větší davy diváků a katům šla práce desetkrát rychleji od ruky.  

Co by si o tom Guillotin asi myslel? „Tomu se, přátelé, říká ironie osudu. Vraždicí mašinku si se mnou spojuje každý. Ale to, že jsem byl horlivým propagátorem očkování proti neštovicím, a tím jsem zachránil mnohem víc životů, než jich vyhaslo vinou té – ani to nechci vyslovit –, to už dneska nikoho nezajímá.“  

Podle legendy slavný lékař sám přišel o hlavu pod čepelí gilotiny. Ve skutečnosti se však nakazil snětí slezinnou a zemřel roku 1814.  


Příspěvek zazněl v pořadu Slovo nad zlato, který vysílá Dvojka ve všední dny vždy v 10:40 dopoledne. 

Pořad: Slovo nad zlato  |  Stanice: ČRo Dvojka
Čas vysílání: pátek, neděle 15:20  |  Délka pořadu: 5 minut  
 

Nové články v rubrice

  • 3. června  2015       rubrika: Původ slov

    Charita a Grácie

    Pohledem do slovníku zjistíme, že charita je dobročinnost, lidumilnost, láska k bližnímu. Slovo charisma pak znamená dar boží milosti, zvláštní nadání, talent. Charismatický je ten, kdo budí úctu, váženost, respekt,...

     
  • 1. června  2015       rubrika: Původ slov

    Rudolfinum

    Rudolfinum je novorenesanční budova na náměstí Jana Palacha na Starém Městě v Praze. Původně víceúčelové kulturní zařízení s koncertní síní a výstavními sály je v současné době sídlem České filharmonie a Galerie Rudolfinum....

     
  • 28. května  2015       rubrika: Původ slov

    Martensky

    Proslulé boty s originální podešví z pružného a odolného materiálu.

     

Slovo nad zlato

Tipy na správné slovní typy. Nebo na problematické (z)jevy našeho jazyka. Jak správně ohýbat slova jako chřest? A jak a proč kvůli pravopisu nedostat padáka místo padáku? To vám každý všední den v 10:40 odhaluje Český rozhlas Dvojka. 

Web připravují

Jan Rosák
Libor Vacek
doc. RNDr. Karel Oliva, Dr.
PhDr. Markéta Pravdová, Ph.D., MBA
PhDr. Žaneta Dvořáková, Ph.D.
PhDr. Martin Prošek, Ph.D.

Pořady o češtině

    • Slovo nad zlato
      Původ a význam slov nebo úsloví vysvětluje na Dvojce dvojka Jan Rosák a bohemista Karel Oliva.
    • O původu příjmení
      Pátrejte s Českým rozhlasem Dvojka po tajemství vašeho jména.
    • Okouzlení slovem
      O krásách (mluvené) češtiny. S Luďkem Munzarem a Františkem Novotným na Dvojce.
    • Rozmlouvání o češtině
      S bohemistkou Jaroslavou Hlavsovou každou sobotu ráno na Dvojce.
    • Hezky česky
      Univerzitní vědci objasňují nejčastější jazykové problémy v Českém rozhlasu Hradec Králové.
    • Okolo češtiny
      Fejetony o netušených možnostech češtiny píše pro Český rozhlas Olomouc bohemista Ondřej Bláha.
    • Jazykový koutek
      Postřehy k aktuálnímu vývoji českého jazyka nabízí Český rozhlas Plzeň.

Podmínky užití | English
© 1997-2019 Český rozhlas