Hermafrodit
Živočich obojího pohlaví schopný sebeoplození se jmenuje podle řeckého boha Hermafrodita.
Hermafroditos byl synem boha Herma, posla bohů a průvodce zemřelých do podsvětí, a bohyně lásky a krásy Afrodíty – jedné z nejmocnějších bohyň, jejíž kráse a kouzlům neodolali lidé ani bohové.
V patnácti letech se jinoch vydal do světa. Prochodil toho spoustu, až se dostal do Kárie. Tu bychom našli v jihozápadním Turecku na pobřeží Egejského moře. Jeden čas byl jejím hlavním městem Halikarnas, dnešní Bodrun, kde se nacházelo slavné mauzoleum, jeden ze sedmi divů světa.
Bohyně Afrodite kdys Hermovi zrodila syna. / Najády vychovávaly pak na Ídě hošíka toho, / který podobu měl, již v otci i matce lze spatřit, / proto on Hermafroditos své jméno po obou dostal. (Ovidus: Proměny)
Hermafroditos se usadil na měkkém trávníčku, který rostl kolem tůňky, aby si trochu odpočinul. Nohy už měl celé uchozené. A najednou uviděl krásnou vílu.
Víla Salmakis se do Hermafrodita zamilovala na první pohled. Osmělila se a oslovila ho: „Máš-li nevěstu již, pak popřej mi rozkoše tajné, / nemáš-li, ať jsem to já, a do jedné ložnice vstupme!“
Nezkušený mladík zčervenal jako jablíčko, když ho začala svádět. Hned si svlékla košilku a skočila za ním do vody. Objímala ho a líbala. Bránil se jí, ale nebylo to nic platné.
„A třeba se vzpírej, zlý chlapče, / nemůžeš uniknout přec! To rozkažte, bozi, ať nesmí / odloučit žádný den jej ode mne, od něho mne zas!“
Bohové prosbu vyplnili. Božský synek Hermafroditos a vodní víla Salmakis splynuli vjedno. Studánka, kde se to stalo, má od té doby kouzelnou moc. Kdo se v její vodě umyje, stane se také hermafroditem.
Příspěvek zazněl v pořadu Slovo nad zlato, který vysílá Dvojka ve všední dny vždy v 10:40 dopoledne.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.