Konstantinopol

Dnešní podoba mohutných konstantinopolských hradeb - Foto: licence Creative Commons Attribution-Share Alike 3.0 Unported

Dnešní podoba mohutných konstantinopolských hradebFoto: licence Creative Commons Attribution-Share Alike 3.0 Unported

Na místě řecké osady zvané Byzantion bylo roku 330 vysvěceno město a přejmenováno na Konstantinopolis, tedy Konstantinovo město.

Konstantinopol, původně Konstantinopolis (Constantinopolis), slovanským označením Cařihrad, po dobytí Turky přejmenováno na Istanbul. Hlavní město Římské říše se stalo po jejím rozdělení hlavním městem Východořímského impéria (později Byzantské říše) a po dobytí Turky hlavním městem Osmanské říše. V rámci současného města zahrnovala původní Konstantinopol prostor od přístavu Zlatý roh až k pobřeží Marmarského moře. 

Hlava Konstantinovy kolosální sochy v Kapitolských muzeích v Římě - Foto: Jean-Pol Grandmont, licence Creative Commons Attribution-Share Alike 3.0 Unported

Hlava Konstantinovy kolosální sochy v Kapitolských muzeích v ŘíměFoto: Jean-Pol Grandmont, licence Creative Commons Attribution-Share Alike 3.0 Unported

Císař veliký a svatý
 

 
Zakladatelem Konstantinopole byl Flavius Valerius Constantinus, známý také jako Konstantin Veliký, nebo Konstantin I., východními křesťany uctívaný jako Svatý Konstantin, jeden z nejvýznamnějších císařů slavné Říše římské. 

Císařem se dal provolat, když následoval svého otce na válečném tažení do Británie. Byla mu přidělena západní část říše: Británie, Galie a Hispánie. Na jaře roku 312 překročil Alpy, v bitvě u Turína porazil Maxentiovo vojsko. Pak už mu nic nebránilo v tažení na Řím. 

Venku náboženská tolerance, doma nesmírná krutost
 

 
V roce 313 vydal Edikt milánský, jímž ukončil pronásledování křesťanů a zaručil náboženskou svobodu všem obyvatelům říše. Konstantin ale nebyl vzorem pravého křesťana, ostatně pokřtít se nechal až těsně před smrtí. Jeho obrácení na víru bylo patrně spíš důsledkem politického pragmatismu než náboženského přesvědčení. 

Byl to prý chladně uvažující a podezřívavý člověk. Nechal prý sprovodit ze světa svého tchána, dva švagry, nejstaršího syna Crispa i svou manželku a matku tří synů Faustu. 

Umělecké ztvárnění Konstantinopole - Foto: Wikimedia Commons, Public Domain

Město podobné Římu
 

 
V roce 324 se Konstantin rozhodl přesunout své sídlo na východ. Osabu Byzantion přejmenoval na Nový Řím a o pár let později na Konstantinopol. Vytvořil město podobné starému Římu se stejnými privilegii. Započal se stavbou dvou chrámů: baziliky Boží moudrosti a Božího míru. Založil i baziliku Svatých apoštolů, v níž si přál spočinout po své smrti. Zakázal gladiátorské zápasy, podrobil přísným zákonům nemravné sexuální chování a obnovil zvyk holit si tvář. 

Konstantinopol se postupem času stala politickým, ekonomickým a kulturním centrem východořímské říše. Chránily ji nedobytné hradby, které poprvé dobyli až křižáci v roce 1204 a o dvě stě padesát let později osmanští Turci. 


Příspěvek zazněl v pořadu Slovo nad zlato, který vysílá Dvojka ve všední dny vždy v 10:40 dopoledne. 

Autor:  Jitka Škápíková, Dan Moravec, Milena M. Marešová
Pořad: Slovo nad zlato  |  Stanice: ČRo Dvojka
Čas vysílání: pondělí-pátek 10:40  |  Délka pořadu: 5 minut  
 

Nové články v rubrice

  • 3. června  2015       rubrika: Původ slov

    Charita a Grácie

    Pohledem do slovníku zjistíme, že charita je dobročinnost, lidumilnost, láska k bližnímu. Slovo charisma pak znamená dar boží milosti, zvláštní nadání, talent. Charismatický je ten, kdo budí úctu, váženost, respekt,...

     
  • 1. června  2015       rubrika: Původ slov

    Rudolfinum

    Rudolfinum je novorenesanční budova na náměstí Jana Palacha na Starém Městě v Praze. Původně víceúčelové kulturní zařízení s koncertní síní a výstavními sály je v současné době sídlem České filharmonie a Galerie Rudolfinum....

     
  • 28. května  2015       rubrika: Původ slov

    Martensky

    Proslulé boty s originální podešví z pružného a odolného materiálu.

     

Slovo nad zlato

Tipy na správné slovní typy. Nebo na problematické (z)jevy našeho jazyka. Jak správně ohýbat slova jako chřest? A jak a proč kvůli pravopisu nedostat padáka místo padáku? To vám každý všední den v 10:40 odhaluje Český rozhlas Dvojka. 

Web připravují

Jan Rosák
Libor Vacek
doc. RNDr. Karel Oliva, Dr.
PhDr. Markéta Pravdová, Ph.D., MBA
PhDr. Žaneta Dvořáková, Ph.D.
PhDr. Martin Prošek, Ph.D.

Pořady o češtině

    • Slovo nad zlato
      Původ a význam slov nebo úsloví vysvětluje na Dvojce dvojka Jan Rosák a bohemista Karel Oliva.
    • O původu příjmení
      Pátrejte s Českým rozhlasem Dvojka po tajemství vašeho jména.
    • Okouzlení slovem
      O krásách (mluvené) češtiny. S Luďkem Munzarem a Františkem Novotným na Dvojce.
    • Rozmlouvání o češtině
      S bohemistkou Jaroslavou Hlavsovou každou sobotu ráno na Dvojce.
    • Hezky česky
      Univerzitní vědci objasňují nejčastější jazykové problémy v Českém rozhlasu Hradec Králové.
    • Okolo češtiny
      Fejetony o netušených možnostech češtiny píše pro Český rozhlas Olomouc bohemista Ondřej Bláha.
    • Jazykový koutek
      Postřehy k aktuálnímu vývoji českého jazyka nabízí Český rozhlas Plzeň.

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace