Lynčování
Vykonání ortelu bez řádného soudu, v podstatě brutální umučení davem. Ottův slovník pojem definuje: „Ten, kdo propadl Lynchovu zákonu, býval týrán, pomazán kolomazí a válen v peří až do zadušení, nejčastěji však byl oběšen.“
Pojmenování vzniklo po nechvalně proslulém soudci Charlesi Lynchovi působícím na americkém Jihu v době bojů za nezávislost.
Charles Lynch se narodil roku 1736 na statku Chestnut Hille na břehu řeky James River. Jeho otec pocházel z Irska. Pracoval jako sezónní pomocná síla, ale nakonec zůstal natrvalo, protože se oženil se statkářovou dcerou Sárou. Založil tabákové plantáže, které zdědil Charlesův bratr John. Charles Lynch se s manželkou odstěhoval až k západním hranicím Virginie, na statek Green Level v Bedford County.
Úspěšný farmář, dobrý manžela otec pěti dětí
Lynch pomáhal v Bedfordu organizovat setkání Quakerů, snažil se získat peníze na stavbu modlitebny, jejímž byl správcem. Stal se z něj bohatý velkostatkář, vlastnil tabákové plantáže, početná stáda dobytka a také černé otroky. V roce 1767 se rozešel s církví a stal se předsedou zvláštního soudu pro stíhání nezákonnosti. Zastával významné funkce v zákonodárném sněmu státu Virginie i v parlamentu.
Když se dav chopil spravedlnosti
V té době se na americkém území rozpoutala Válka za nezávislost a tím, kdo vzal právo do svých rukou, byl právě Charles Lynch. Byl velitelem domobrany a proslul tím, že nechal zavírat stoupence loajalistů věrných britské koruně. Utvořil lidový soud, viníky dával bičovat a ty, kteří zvolat revoluční heslo „liberty forever“, dal pověsit za palce, dokud nezemřeli.
Charles Lynch zemřel 29. října 1796. Lynčování s ním ale bohužel nesešlo ze světa. Ruka rozlíceného davu připravila nejen na jižanském území Ameriky, ale po celém světě o život tisíce nevinných obětí, zpravidla za lhostejného přihlížení policistů, šerifů a soudních úředníků a nadšeného jásotu lůzy.
Příspěvek zazněl v pořadu Slovo nad zlato, který vysílá Dvojka ve všední dny vždy v 10:40 dopoledne.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
