Papinův hrnec

Denis Papin se narodil 22. srpna 1647 v měšťanské protestantské rodině v Blois. Rodiče z něj chtěli mít lékaře. Papin lékařství dokonce vystudoval, ale nikdy se mu nevěnoval.

Dokonce prý řekl: „Ze zásady odmítám někoho léčit. Nemohu se plést pánubohu do díla. Tělo i příroda si sami nejlíp pomohou. Kdybych zasahoval do jejich záměru, připadal bych si jako barbar, který chce kyjem opravovat porouchaný orloj.“

První výbušný motor

Shodou náhod se seznámil s jedním z nejvýznamnějších vědců 17. století, Christiaanem Huygensem, a ten ho přizval ke spolupráci. Huygens, nizozemský matematik, fyzik a astronom, se tou dobou zabýval konstrukcí zařízení, které mělo vhánět vodu do vodotrysků ve versailleských zahradách. Vynalezl pumpu poháněnou střelným prachem – tedy první výbušný motor.

Představa, že Versailles bude plné neustále explodujícího střelného prachu, Ludvíkovi XVI. ale nevoněla. Navíc to celé mělo pořád nějaké ty mouchy... A tak výbušný motor zůstal jenom na papíře a Huygens se začal věnovat jiné práci.

Pára místo střelného prachu

Robert Boyle a Denis Papin|foto:Profimedia

Ale Papinovi ta myšlenka nešla z hlavy. Místo střelného prachu začal používat páru a – fungovalo to! Papin si ale záhy uvědomil, že nejen střelný prach, i obrovská síla páry v parním kotli by mohla ničit.

Proto svůj hrnec (který byl vlastně vedlejším produktem úsilí o vynález parního čerpadla) po několika letech hledání opatřil pojistným ventilem, jenž v případě potřeby přebytek tlaku bezpečně vypustí. A tak dal hospodyňkám pomůcku, která rychle vaří a přitom nedemoluje kuchyně.

Ovšem v té době se katolická Francie dala do pronásledování hugenotů, a tak se Papin odklidil přes kanál La Manche do Anglie. Přednesl tamním učencům myšlenku svého parního stroje, velký dojem na ně ale neudělal. Přesto neúnavně dál prováděl pokusy a vynalézal.

Další Papinovy vynálezy

Vymyslel, nebo alespoň zdokonalil: vývěvu, nízkotlaký parní stroj, ponorný člun, odstředivé čerpadlo, vzdušnou pumpu, parní čerpadlo, parní člun... Byla toho spousta. Ale štěstí to panu Papinovi nepřineslo.

Jako protestant se nesměl vrátit do Francie. Odešel do italských Benátek, pak se usadil v německém Marburgu, kde žil skoro dvacet let a založil rodinu. Na univerzitě přednášel matematiku a pracoval na zdokonalení čerpadla.

Ale ani tam se mu nevedlo. Proto se vrátil do Anglie, kde po několika letech v chudobě a samotě zemřel. Není známo přesné místo ani datum. Stalo se to pravděpodobně na začátku roku 1712.