Tesla

Nikola Tesla se narodil 10. července 1856 v chorvatském Smiljanu. Jeho otec byl pravoslavný duchovní a čekal, že syn půjde v jeho stopách. Nešel. Nikola byl od malička zvláštní: mimořádně citlivý, pořád se mu zjevovaly jakési obrazy doprovázené záblesky světla. Nevěděl, jestli se mu to zdá, nebo je to skutečnost.

Prošel několika rakousko-uherskými školami, studoval nějaký čas i v Praze, pak se začal zajímat o elektřinu a roku 1884 odjel do USA. Hrozně se těšil na setkání s Edisonem. Nemohl se dočkat, až mu předvede svůj motor poháněný střídavým proudem. Ovšem Edison založil své podnikání na rozvodech stejnosměrného proudu a nehodlal na tom nic měnit. Sice Teslu přijal do své laboratoře, ale zanedlouho se rozešli ve zlém.

Válka o proudy. Edison proti Teslovi

Tesla přišel s mnoha praktickými vynálezy, které změnily svět, jeho současníci mu rozuměli čím dál míň. A pak přišla kolosální nabídka od Westinghouse. Společně se pustili do stavby v té době největší vodní elektrárny světa na Niagarských vodopádech.

Jenže Edison, Westinghousův velký rival, proti Teslovi rozpoutal tvrdou kampaň. Říkalo se jí válka o proudy. Z konkurenčního boje vyšel jako vítěz Nikola Tesla. Stal se středem pozornosti: všichni toužili poznat tajemného cizince, co umí vyvolávat elektrické efekty, které spíš než vědu připomínají magii.

A pak začal další závod. O rádio

Jako první na světě Tesla veřejně předvedl radiokomunikační přístroj, podal si patent, který představuje základ rozhlasové technologie. Jenže ve stejné době bádal na stejném poli Guglielmo Marconi.

Tesla odešel do Colorado Springs, kde chtěl provádět tajné pokusy, zkrotit blesky. Za městem si vybudoval pokusnou stanici a nad vchod si pověsil citát z Dantova Pekla: „Zanechte naděje, kdož vstupujete.“

Věž v okolí budila posvátnou hrůzu. Za nocí ožívalo nebe nad ní barevnými obrazci připomínajícími polární záři. Na vzdálenost mnoha kilometrů bylo slyšet podivné dunění... Místní se ho začali bát.

Excentrický vynálezce byl přesvědčený, že komunikuje s mimozemskými civilizacemi. Věřil, že elektrickou energií bude možno ovládat počasí, že stroje brzy zamezí válkám, navrhl myšlenku celosvětové komunikační sítě.

Jenže... příliš snil, a málo počítal. V roce 1904 získal patent na rádio jeho konkurent Marconi. Pak přišlo pár nepovedených pokusů a novodobý Prométheus se ocitl na mizině. Uzavřel se do sebe a celé dny krmil holuby v parku.

Ačkoli měl podivnou životosprávu, dožil se 86 let. V roce 1943 ho na ulici porazilo neznámé auto. Zemřel v osamění ve svém hotelovém pokoji.

Krátce po jeho smrti Nejvyšší soud USA prohlásil Marconiho patent za neplatný a potvrdil, že prvenství za vynález bezdrátového spojení patří Teslovi.