Číst někomu levity

Svitek Tóry, místo původu neznámé, 19. století - Foto: © Židovské muzeum v Praze

Svitek Tóry, místo původu neznámé, 19. stoletíFoto: © Židovské muzeum v Praze

Když někdo někomu čte levity, něco mu vyčítá, za něco ho kárá. Rozhodně to ale dělá zpaměti, nic odnikud nečte. Kde se tedy tohle rčení vzalo?

Jede se do severovýchodní Francie, do lotrinské metropole, do města Méty. Proč zrovna tam? Protože tam zastihneme přísného franckého biskupa Chrodeganga. Žil v 8. století po Kristu a nebyl ani trošku spokojený s poměry v církvi a hlavně s nevázaným a bezbožným chováním duchovních, svých podřízených v Métách. 

A tak jim začal číst Levity. Třetí kniha Mojžíšova je totiž zvaná Leviticus. Najdeme v ní veškerá užitečná pravidla, jak se správně chovat. Jsou tu předpisy bohoslužebné, například o obětech zápalných, suchých i pokojných, o slavnostech výročních a o desátcích. 

Jsou tu i praktické rady dietní: Nejíst kromě jiných pokrmů vepřové maso. „Z těch zvířat, která přežvykují, a z těch, která kopyta rozdělena mají, nebudete jísti velblouda ani králíka ani zajíce. Tolikéž ani svině, neb ač má rozdělené kopyto, takže se rozdvojuje, ale nepřežvykuje, nečistá budiž vám.“ 

Proč se třetí kniha Mojžíšova jmenuje zrovna Leviticus? 

Nad zachováváním pravidel a předpisů obsažených v knize bděli Levité, starý židovský rod, potomci třetího syna patriarchy Jákoba Leviho, ti, které Mojžíš vyvedl z Egypta. 

Rembrandt van Rijn: Mojžíš s deskami zákona - Foto:  Staatliche Museen zu Berlin

Rembrandt van Rijn: Mojžíš s deskami zákonaFoto:  Staatliche Museen zu Berlin

Příslušníci rodu Levi, tedy Levité, byli strážci jeruzalémského chrámu, vykonavatelé rituálních obřadů a obětí. Třetí knihu Mojžíšovu studovali a citovali z ní, a tak se této součásti Starého zákona začalo podle rodu Levitů říkat Leviticus.

Jak pozvednout pokleslou morálku? 

Francký biskup Chrodegang zavedl métskému duchovenstvu tvrdý, skoro kasárenský režim. Vydal mimo jiné následující nařízení: Kněží nechť bydlí v jednom domě, společně jedí i spí. V určených hodinách denních i nočních nechť se společně modlí a zpívají. A hlavně každý den po ranní mši nechť se shromáždí před biskupem a vyslechnou si od něj moudro, aktuální připomenutí, napomenutí či pokárání. 

Biskup Chrodegang shrnul všechna svá nařízení a pokyny z knihy Leviticus do 34 kapitol. Síni, ve které se kněží k předčítání scházeli, se začalo říkat kapitolní nebo taky kapitulní. A od té doby se kapitula říká všem sídlům, kde se kněží musejí řídit přísným řádem.

Jak dlouho musel otec Chrodegang číst svým podřízeným levity, než začali žít v souladu s pravidly, ctnostně a mravně, to už legenda neříká. Škoda. Možná by se taková pravidelná denní dávka levitů leckomu šikla i dneska. 


Příspěvek zazněl v pořadu Slovo nad zlato, který vysílá Dvojka ve všední dny vždy v 10:40 dopoledne. 

Pořad: Slovo nad zlato  |  Stanice: ČRo Dvojka
Čas vysílání: pátek, neděle 15:20  |  Délka pořadu: 5 minut  
 

Nové články v rubrice

  • 2. června  2015       rubrika: Původ úsloví

    Kvílí jako meluzína

    Meluzína je mytologická postava, víla, která má místo nohou hadí ocas. Poprvé se pod tímto jménem objevila ve spisu Historie o Meluzíně, který v r. 1393 sepsal knihař Jan z Arrasu. Později byla meluzínská pověst zpracována...

     
  • 29. května  2015       rubrika: Původ úsloví

    Vyschlý jako mumie

    Mumie je mrtvé tělo člověka nebo zvířete, které bylo zachováno díky vhodným přírodním podmínkám, nebo uměle (balzamováním).

     
  • 27. května  2015       rubrika: Původ úsloví

    Dlouhá Odysea

    Dlouhá, bludná pouť či složité, pestré životní osudy.

     

Slovo nad zlato

Tipy na správné slovní typy. Nebo na problematické (z)jevy našeho jazyka. Jak správně ohýbat slova jako chřest? A jak a proč kvůli pravopisu nedostat padáka místo padáku? To vám každý všední den v 10:40 odhaluje Český rozhlas Dvojka. 

Web připravují

Jan Rosák
Libor Vacek
doc. RNDr. Karel Oliva, Dr.
PhDr. Markéta Pravdová, Ph.D., MBA
PhDr. Žaneta Dvořáková, Ph.D.
PhDr. Martin Prošek, Ph.D.

Pořady o češtině

    • Slovo nad zlato
      Původ a význam slov nebo úsloví vysvětluje na Dvojce dvojka Jan Rosák a bohemista Karel Oliva.
    • O původu příjmení
      Pátrejte s Českým rozhlasem Dvojka po tajemství vašeho jména.
    • Okouzlení slovem
      O krásách (mluvené) češtiny. S Luďkem Munzarem a Františkem Novotným na Dvojce.
    • Rozmlouvání o češtině
      S bohemistkou Jaroslavou Hlavsovou každou sobotu ráno na Dvojce.
    • Hezky česky
      Univerzitní vědci objasňují nejčastější jazykové problémy v Českém rozhlasu Hradec Králové.
    • Okolo češtiny
      Fejetony o netušených možnostech češtiny píše pro Český rozhlas Olomouc bohemista Ondřej Bláha.
    • Jazykový koutek
      Postřehy k aktuálnímu vývoji českého jazyka nabízí Český rozhlas Plzeň.

Podmínky užití | English
© 1997-2019 Český rozhlas