Deus ex machina

Deus ex machina. Doslova přeloženo „bůh ze stroje“. - Foto:  Comstock Images

Deus ex machina. Doslova přeloženo „bůh ze stroje“.Foto:  Comstock Images

Literární termín deus ex machina používáme, chceme-li říct, že došlo k neočekávanému vyřešení problému nebo sporu tím, že zasáhla vyšší síla, moc, autorita. Přišlo zkrátka rozhodnutí shůry. A tak to skutečně původně bylo.

Deus ex machina sloužil v antickém divadle k tomu, aby řešil neřešitelné dějové propletence. Tragédie mívaly komplikované zápletky a hrdina se často nakonec dostal do tak zapeklité situace, že se bez „boha ze stroje“ prostě neobešel. Pomocí mechanického zařízení takového boha spustili na scénu a on to všechno rozřešil. 

Popravdě, tuto dramaturgickou berličku kritizoval už filosof Aristoteles. Ve své Poetice napsal: „Patrno jest, že rozuzlení dějů se má díti z děje samotného a nikoliv pomocí divadelního stroje.“ 

Tragédie je vlastně kozí zpěv 

Způsob života starých Řeků nebyl v lecčem k zahození. Už jenom proto, že ti dobří lidé několikrát do roka pořádali slavnosti k uctění Dionýsa, boha vína, vinařství a plodivé síly. Několik dní dobře jedli, pili, veselili se a nakonec si zaskočili na divadelní představení. 

Sbor pěvců oblečených do kozlích kůží přednášel písně s doprovodem tance, takzvané dithyramby. Právě z nich se postupem času vyvinula řecká tragédie, doslova „kozlí zpěv“ (tragos znamená kozel, óidé zpěv). 

Po tragédii se pro uvolnění tíživé nálady předvádělo satyrské drama, tragikomedie či burleska. Slovo satyra také přešlo do našeho dnešního slovníku. Obdobně se z žertovných písní vyvinula řecká komedie. 

Jak to chodilo v antickém divadle 

Zakladatelem moderních divadelních forem a prvním hercem v historii byl prý Thespis z Ikarie, který žil v 6. století před naším letopočtem. Divadelní vůz, se kterým jezdil po kraji, se pak stal symbolem kočovného života komediantů jako takzvaná Thespidova kára. 

Protagonista znamená „hlavní herec“. Používáme-li spojení „hlavní protagonista“, říkáme doslova „hlavní hlavní herec“ a dopouštíme se tím pleonasmu. To je stylistický útvar, který vzniká užitím nadbytečných slov.

Zpočátku na scéně vystupoval pouze sbor čili chór. A Thespis z toho chóru vyčlenil protagonistu, představitele hlavní role. Mělo to obrovský dramatický účinek. Protagonista vyprávěl děj příběhu, hovořil s chórem a už tu byl zárodek dialogu. 

Hercem v antickém divadle byl vždy muž, který hrál i ženské role. Aby se divák vyznal v tom, kdo je kdo, herci nosili masky, které fungovaly tak trochu jako megafony – zesilovaly hercův hlas, aby ho bylo líp slyšet. A aby herce bylo na dálku líp vidět, nosili boty na vysokých podrážkách, říkalo se jim koturny. 


Příspěvek zazněl v pořadu Slovo nad zlato, který vysílá Dvojka ve všední dny vždy v 10:40 dopoledne. 

Pořad: Slovo nad zlato  |  Stanice: ČRo Dvojka
Čas vysílání: pondělí-pátek 10:40  |  Délka pořadu: 5 minut  
 

Nové články v rubrice

  • 2. června  2015       rubrika: Původ úsloví

    Kvílí jako meluzína

    Meluzína je mytologická postava, víla, která má místo nohou hadí ocas. Poprvé se pod tímto jménem objevila ve spisu Historie o Meluzíně, který v r. 1393 sepsal knihař Jan z Arrasu. Později byla meluzínská pověst zpracována...

     
  • 29. května  2015       rubrika: Původ úsloví

    Vyschlý jako mumie

    Mumie je mrtvé tělo člověka nebo zvířete, které bylo zachováno díky vhodným přírodním podmínkám, nebo uměle (balzamováním).

     
  • 27. května  2015       rubrika: Původ úsloví

    Dlouhá Odysea

    Dlouhá, bludná pouť či složité, pestré životní osudy.

     

Slovo nad zlato

Tipy na správné slovní typy. Nebo na problematické (z)jevy našeho jazyka. Jak správně ohýbat slova jako chřest? A jak a proč kvůli pravopisu nedostat padáka místo padáku? To vám každý všední den v 10:40 odhaluje Český rozhlas Dvojka. 

Web připravují

Jan Rosák
Libor Vacek
doc. RNDr. Karel Oliva, Dr.
PhDr. Markéta Pravdová, Ph.D., MBA
PhDr. Žaneta Dvořáková, Ph.D.
PhDr. Martin Prošek, Ph.D.

Pořady o češtině

    • Slovo nad zlato
      Původ a význam slov nebo úsloví vysvětluje na Dvojce dvojka Jan Rosák a bohemista Karel Oliva.
    • O původu příjmení
      Pátrejte s Českým rozhlasem Dvojka po tajemství vašeho jména.
    • Okouzlení slovem
      O krásách (mluvené) češtiny. S Luďkem Munzarem a Františkem Novotným na Dvojce.
    • Rozmlouvání o češtině
      S bohemistkou Jaroslavou Hlavsovou každou sobotu ráno na Dvojce.
    • Hezky česky
      Univerzitní vědci objasňují nejčastější jazykové problémy v Českém rozhlasu Hradec Králové.
    • Okolo češtiny
      Fejetony o netušených možnostech češtiny píše pro Český rozhlas Olomouc bohemista Ondřej Bláha.
    • Jazykový koutek
      Postřehy k aktuálnímu vývoji českého jazyka nabízí Český rozhlas Plzeň.

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2018 Český rozhlas