Hubený jak sedm hladových let

Josef Egyptský se stal vrchním vezírem a dohlížel na faraonovy sýpky - Foto: Wikimedia, public domain

Josef Egyptský se stal vrchním vezírem a dohlížel na faraonovy sýpkyFoto: Wikimedia, public domain

Biblický příběh o sedmi zdravých a sedmi hubených kravách a o sedmi tučných a sedmi hubených letech souvisí s Josefem Egyptským.

Josef Egyptský měl zamotaný osud. Bratři, kteří na něj žárlili, ho prodali do otroctví, stal se majordomem egyptského boháče Putifara. A protože ho Putifarova žena křivě nařkla z pokusu o znásilnění, skončil ve vězení. 

Vrchní žalářník si ale Josefa oblíbil a dal mu na starost ostatní vězně. V té době byli uvrženi do žaláře faraónův vrchní pekař a číšník. 

Čtěte také: Putifarka

Stalo se to jednoho rána. Josef přišel na obchůzku a hned spustil:
„Dobré jitro, tak co, vyspali jste se dobře?“
„Ne, nevyspali,“ odpověděli pekař a číšník skoro jednohlasně. „Zdály se nám strašně divné sny a nerozumíme jim ani za mák.“ 

„Přede mnou,“ vyprávěl číšník, „rostla vinná réva. Byly na ní tři výhonky a ty začaly pučet, vykvetly a dozrály v hrozny. Lisoval jsem z nich víno do číše a dával faraonovi pít.“
Josef na to řekl: „Buď v klidu, příteli. To znamená, že za tři dny tě faraon pustí na svobodu a udělá tě zpátky vrchním číšníkem. Prosím, zmiň se mu o mně, rád bych se taky dostal z vězení.“ 

Číšník slíbil. A pekař hned taky povyprávěl svůj sen: „Zdálo se mi, že jsem nesl na hlavě tři koše s pečivem. Slétali se na ně ptáci a všechno vyzobali.“
„Tebe nepotěším, pekaři. Tvůj sen vypovídá, že za tři dny tě farao nechá popravit.“
Všechno se vyplnilo do puntíku. 

Faraonův podivný sen 

Uběhly dva roky. Jednoho rána přinesli sluhové faraonovi snídani, ptali se, jak se vyspal, a on na ně hned vyjel: „Mizerně jsem se vyspal. Měl jsem divné sny a vůbec nevím, co by mohly znamenat. Svolejte mi učence a mudrce, ať mi můj sen vyloží!“ 

Sjeli se hvězdopravci a kněží, proroci, mágové a jasnovidci, kteří studovali výklady snů dlouhé roky. Farao jim vyprávěl: „Zdálo se mi, že stojím na břehu Nilu. Najednou z něj vystupuje sedm vykrmených krav. Za nimi jde hned sedm krav vychrtlých a šeredných. A ty hubené herky sežraly ty hezké a tučné. Pak jsem viděl, jak z jednoho stébla vyrůstá sedm pěkných klasů. A za nimi hned sedm klasů prázdných...“ 

Mudrci se drbali za ušima. Možná rozuměli, ale do výkladu se jim nechtělo. Konečně se osmělil vrchní číšník a řekl faraonovi o mládenci ve vězení, který umí vykládat sny. 

Čtěte také: Starý jako Metuzalém

Hned Josefa povolali a ten řekl faraonovi: „Sedm tučných krav, sedm plných klasů – to je sedm úrodných let. Po nich nastane na sedm let hladomor.“ 

A Josef také hned faraonovi nabídl řešení: „Najdi si zkušeného správce, který se bude starat o hospodaření země. Ať dá postavit sýpky, do kterých se bude prvních sedm let ukládat část úrody. Ta zásoba pak zajistí zemi potravu v době hladu.“ 

Farao poslechl. „Co bych hledal správce bůhvíkde, budeš to ty, Josefe. Je vidět, že máš pod čepicí. Udělám tě vrchním vezírem. Na, tady máš můj prsten a zlatý řetěz – jako odznak své nové funkce.“ 

A tak Josef začal hospodařit. Do Egypta pro chléb jezdili i lidé z jiných zemí. Přijeli také Josefovi bratři, ale ztraceného sourozence nepoznali. Vyčetl jim, co mu provedli, ale nakonec jim odpustil. Pozval do Egypta otce i jeho lid, který tam začal žít. O Mojžíšovi, který izraelský lid z Egypta po čase zase vyvedl, si povíme někdy příště...  


Příspěvek zazněl v pořadu Slovo nad zlato, který vysílá Dvojka ve všední dny vždy v 10:40 dopoledne. 

Pořad: Slovo nad zlato  |  Stanice: ČRo Dvojka
Čas vysílání: pátek, neděle 15:20  |  Délka pořadu: 5 minut  
 

Nové články v rubrice

  • 2. června  2015       rubrika: Původ úsloví

    Kvílí jako meluzína

    Meluzína je mytologická postava, víla, která má místo nohou hadí ocas. Poprvé se pod tímto jménem objevila ve spisu Historie o Meluzíně, který v r. 1393 sepsal knihař Jan z Arrasu. Později byla meluzínská pověst zpracována...

     
  • 29. května  2015       rubrika: Původ úsloví

    Vyschlý jako mumie

    Mumie je mrtvé tělo člověka nebo zvířete, které bylo zachováno díky vhodným přírodním podmínkám, nebo uměle (balzamováním).

     
  • 27. května  2015       rubrika: Původ úsloví

    Dlouhá Odysea

    Dlouhá, bludná pouť či složité, pestré životní osudy.

     

Slovo nad zlato

Tipy na správné slovní typy. Nebo na problematické (z)jevy našeho jazyka. Jak správně ohýbat slova jako chřest? A jak a proč kvůli pravopisu nedostat padáka místo padáku? To vám každý všední den v 10:40 odhaluje Český rozhlas Dvojka. 

Web připravují

Jan Rosák
Libor Vacek
doc. RNDr. Karel Oliva, Dr.
PhDr. Markéta Pravdová, Ph.D., MBA
PhDr. Žaneta Dvořáková, Ph.D.
PhDr. Martin Prošek, Ph.D.

Pořady o češtině

    • Slovo nad zlato
      Původ a význam slov nebo úsloví vysvětluje na Dvojce dvojka Jan Rosák a bohemista Karel Oliva.
    • O původu příjmení
      Pátrejte s Českým rozhlasem Dvojka po tajemství vašeho jména.
    • Okouzlení slovem
      O krásách (mluvené) češtiny. S Luďkem Munzarem a Františkem Novotným na Dvojce.
    • Rozmlouvání o češtině
      S bohemistkou Jaroslavou Hlavsovou každou sobotu ráno na Dvojce.
    • Hezky česky
      Univerzitní vědci objasňují nejčastější jazykové problémy v Českém rozhlasu Hradec Králové.
    • Okolo češtiny
      Fejetony o netušených možnostech češtiny píše pro Český rozhlas Olomouc bohemista Ondřej Bláha.
    • Jazykový koutek
      Postřehy k aktuálnímu vývoji českého jazyka nabízí Český rozhlas Plzeň.

Podmínky užití | English
© 1997-2019 Český rozhlas