Jádro pudla

Doktoru Faustovi se zjevil ďábel v pudlí podobě. Tato scéna z románu J. W. Goetha se stala zárodkem rčení Najít jádro pudla. - Foto: Martin Smrček

Doktoru Faustovi se zjevil ďábel v pudlí podobě. Tato scéna z románu J. W. Goetha se stala zárodkem rčení Najít jádro pudla.Foto: Martin Smrček

Najít jádro pudla znamená pochopit podstatu, odhalit léčku nebo podvod, objevit skrytý smysl věci. Proč se ale v tomhle rčení potkávají pes a pecka?

S hledáním jádra pudla bychom mohli začít v Praze na Novém Městě, na Karlově náměstí. Na jižní straně náměstí vedle kostela svatého Jana na Skalce stojí barokní budova, která má údajně díru ve střeše. 

„Doktor Faust v ní před dávnými časy strojil kouzla, bádal v čarodějných knihách, čertu svou duši zapsal. Za to mu čert sloužil a všechno vyplnil, co si jen doktor přál a smyslil. A pak, když vypršel čas, čert se do něho obul, chytl ho, pazourem držel a vyrazil s ním ven ne dveřmi, ale přímo stropem,“ píše Alois Jirásek ve Starých pověstech českých. 

Čtěte také: Znát své pappenheimské

Pan Johannes Faust, povoláním učenec, akademickým titulem doktor, žil údajně na přelomu patnáctého a šestnáctého století a po smrti se stal legendárním hrdinou hrůzostrašných vyprávěnek a divadelních her, které letěly hlavně v Německu a v Anglii. 

Tahle postava byla tak populární, že si ji přisvojili i potulní loutkáři. Spojili si ji s Donem Juanem (po česku s Donem Šajnem) a taky s Kašpárkem. Když chudáka Fausta čert odnášel do pekla, mohli se diváci potrhat smíchy. 

Faustovská legenda a Goethe 

Johann Wolfgang Goethe na portrétu J. K. Stielera v roce 1828 - Foto: Wikimedia Commons

Johann Wolfgang Goethe na portrétu J. K. Stielera v roce 1828Foto: Wikimedia Commons

Věhlasného německého básníka Johanna Wolfganga Goethe faustovská legenda zaujala natolik, že se pustil do psaní:  

„Kvas nitra do dálek ho žene / na nebi hledá hvězdy bezejmenné / na zemi rozkoše, co svět jich zná / leč nablízku ni v dálce vytoužené / nedojde smíření hruď jeho vzbouřená...“ 

Goethe vytvořil slavné dvoudílné drama, ve kterém se ze směšného středověkého černokněžníka stal člověk posedlý touhou najít smysl života. 

Ďábel v pudlí podobě 

Doktor Faust si v Goethově podání jednou vyšel na procházku. A tu se k němu přimotal černý pudl. Pletl se mu pod nohama a nedal se zahnat. 

„Jsem duch, jenž všechno popírá / a právem, neb co vzniká, vše / by zahynulo, hodno je / proto by bylo líp, nic kdyby nevznikalo. / A ve všem tom, co u vás kdy se zdálo / hříchem či zkázou, zkrátka zlem / tam jsem já v pravém živlu svém,“ říká ďábel v pudlí podobě. 

Čtěte také: Novinářská kachna

Čoklík šel s Faustem až domů, uvelebil se v jeho pracovně, zalezl si za kamna, a tam začal růst a měnit podobu. Vyklubal se z něj Mefistofeles, který si přišel pro učencovu duši. 

A víte, co mu na to doktor Faust řekl?
„Das also war des Pudels Kern!“,
tedy „Tak tohle bylo to jádro pudla!“ nebo také „Tohle je pravý smysl ďábelského podvodu!“ 

Jen tak pro úplnost: Faustovská legenda žije v dějinách umění dál vlastním životem. Například spisovatel Ondřej Neff dal titul Jádro pudla své románové prvotině z roku 1984.  


Příspěvek zazněl v pořadu Slovo nad zlato, který vysílá Dvojka ve všední dny vždy v 10:40 dopoledne. 

Pořad: Slovo nad zlato  |  Stanice: ČRo Dvojka
Čas vysílání: pondělí-pátek 10:40  |  Délka pořadu: 5 minut  
 

Nové články v rubrice

  • 2. června  2015       rubrika: Původ úsloví

    Kvílí jako meluzína

    Meluzína je mytologická postava, víla, která má místo nohou hadí ocas. Poprvé se pod tímto jménem objevila ve spisu Historie o Meluzíně, který v r. 1393 sepsal knihař Jan z Arrasu. Později byla meluzínská pověst zpracována...

     
  • 29. května  2015       rubrika: Původ úsloví

    Vyschlý jako mumie

    Mumie je mrtvé tělo člověka nebo zvířete, které bylo zachováno díky vhodným přírodním podmínkám, nebo uměle (balzamováním).

     
  • 27. května  2015       rubrika: Původ úsloví

    Dlouhá Odysea

    Dlouhá, bludná pouť či složité, pestré životní osudy.

     

Slovo nad zlato

Tipy na správné slovní typy. Nebo na problematické (z)jevy našeho jazyka. Jak správně ohýbat slova jako chřest? A jak a proč kvůli pravopisu nedostat padáka místo padáku? To vám každý všední den v 10:40 odhaluje Český rozhlas Dvojka. 

Web připravují

Jan Rosák
Libor Vacek
doc. RNDr. Karel Oliva, Dr.
PhDr. Markéta Pravdová, Ph.D., MBA
PhDr. Žaneta Dvořáková, Ph.D.
PhDr. Martin Prošek, Ph.D.

Pořady o češtině

    • Slovo nad zlato
      Původ a význam slov nebo úsloví vysvětluje na Dvojce dvojka Jan Rosák a bohemista Karel Oliva.
    • O původu příjmení
      Pátrejte s Českým rozhlasem Dvojka po tajemství vašeho jména.
    • Okouzlení slovem
      O krásách (mluvené) češtiny. S Luďkem Munzarem a Františkem Novotným na Dvojce.
    • Rozmlouvání o češtině
      S bohemistkou Jaroslavou Hlavsovou každou sobotu ráno na Dvojce.
    • Hezky česky
      Univerzitní vědci objasňují nejčastější jazykové problémy v Českém rozhlasu Hradec Králové.
    • Okolo češtiny
      Fejetony o netušených možnostech češtiny píše pro Český rozhlas Olomouc bohemista Ondřej Bláha.
    • Jazykový koutek
      Postřehy k aktuálnímu vývoji českého jazyka nabízí Český rozhlas Plzeň.

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2018 Český rozhlas