Jádro pudla: proč se říká a jaký má význam? Odpověď najdete ve Faustovi J. W. Goetha

6. leden 2014

Najít jádro pudla znamená pochopit podstatu, odhalit léčku nebo podvod, objevit skrytý smysl věci. Proč se ale v tomhle rčení potkávají pes a pecka?

S hledáním jádra pudla bychom mohli začít v Praze na Novém Městě, na Karlově náměstí. Na jižní straně náměstí vedle kostela svatého Jana na Skalce stojí barokní budova, která má údajně díru ve střeše.

„Doktor Faust v ní před dávnými časy strojil kouzla, bádal v čarodějných knihách, čertu svou duši zapsal. Za to mu čert sloužil a všechno vyplnil, co si jen doktor přál a smyslil. A pak, když vypršel čas, čert se do něho obul, chytl ho, pazourem držel a vyrazil s ním ven ne dveřmi, ale přímo stropem,“ píše Alois Jirásek ve Starých pověstech českých.

Pan Johannes Faust, povoláním učenec, akademickým titulem doktor, žil údajně na přelomu patnáctého a šestnáctého století a po smrti se stal legendárním hrdinou hrůzostrašných vyprávěnek a divadelních her, které letěly hlavně v Německu a v Anglii.

Tahle postava byla tak populární, že si ji přisvojili i potulní loutkáři. Spojili si ji s Donem Juanem (po česku s Donem Šajnem) a taky s Kašpárkem. Když chudáka Fausta čert odnášel do pekla, mohli se diváci potrhat smíchy.

Faustovská legenda a Goethe

Johann Wolfgang Goethe na portrétu J. K. Stielera v roce 1828

Věhlasného německého básníka Johanna Wolfganga Goethe faustovská legenda zaujala natolik, že se pustil do psaní:

„Kvas nitra do dálek ho žene
na nebi hledá hvězdy bezejmenné
na zemi rozkoše, co svět jich zná
leč nablízku ni v dálce vytoužené
nedojde smíření hruď jeho vzbouřená...“

Goethe vytvořil slavné dvoudílné drama, ve kterém se ze směšného středověkého černokněžníka stal člověk posedlý touhou najít smysl života.

Ďábel v pudlí podobě

Doktor Faust si v Goethově podání jednou vyšel na procházku. A tu se k němu přimotal černý pudl. Pletl se mu pod nohama a nedal se zahnat.

Faust s černým psem, který se promění v ďábla Mefistofela

„Jsem duch, jenž všechno popírá
a právem, neb co vzniká, vše
by zahynulo, hodno je
proto by bylo líp, nic kdyby nevznikalo.
A ve všem tom, co u vás kdy se zdálo
hříchem či zkázou, zkrátka zlem
tam jsem já v pravém živlu svém.“

To říká ďábel v pudlí podobě. Čoklík šel s Faustem až domů, uvelebil se v jeho pracovně, zalezl si za kamna, a tam začal růst a měnit podobu. Vyklubal se z něj Mefistofeles, který si přišel pro učencovu duši. A víte, co mu na to doktor Faust řekl?

„Das also war des Pudels Kern!“

„Tak tohle bylo to jádro pudla!“ nebo také „Tohle je pravý smysl ďábelského podvodu!“

Jen tak pro úplnost: Faustovská legenda žije v dějinách umění dál vlastním životem. Například spisovatel Ondřej Neff dal titul Jádro pudla své románové prvotině z roku 1984.

autoři: Jitka Škápíková , Helena Petáková , Dan Moravec
Spustit audio