Kvílí jako meluzína

Meluzína tajně pozorovaná v lázni rytířem Raimondinem - Foto: Wikipedia, public domain - volné dílo

Meluzína tajně pozorovaná v lázni rytířem RaimondinemFoto: Wikipedia, public domain - volné dílo

Meluzína je mytologická postava, víla, která má místo nohou hadí ocas. Poprvé se pod tímto jménem objevila ve spisu Historie o Meluzíně, který v r. 1393 sepsal knihař Jan z Arrasu. Později byla meluzínská pověst zpracována vícekrát a pronikla i do lidové mluvy. Meluzína se začalo říkat kvílení větru a slovo se postupně stalo i synonymem pro silný vítr.

S větrem se pojí hrstka hezkých rčení. Můžeme dělat něco s větrem o závod (rychle), mluvit do větru (zbytečně a planě), být do větru (záletný), mít z něčeho vítr (strach). Ale víte, proč za temných, chladných nocí kvílí právě meluzína a co její žalostný nářek znamená?
 

Historie o Meluzíně
 

 
Historii o Meluzíně sepsal na samém konci 14. století středověký pařížský knihař a literát Jan z Arrasu. Vycházel ze staré pověsti, která praví, že se na hradě Lusignanu v západní Francii zjevuje bytost – napůl žena, napůl had. Byla to Meluzína, dcera víly a skotského krále. Ten porušil slib, že svou ženu nespatří při porodu, a na každou z jejich dcer proto bylo uvaleno prokletí. Nejstarší Meluzína měla od té doby sobotu co sobotu místo nohou hadí ocas. Prokletí mohl zlomit jen muž, který si ji vezme za ženu, ale nikdy ji neuvidí v sobotu. 

Svůj slib dal princ Raimondin. Meluzína mu svými kouzly dopomohla k tomu, aby se stal mocným vládcem. Zakládala města, kláštery a vystavěla několik hradů, nejslavnější z nich byl Lusignan. Porodila Raimondinovi deset synů, ale ani on svůj slib nakonec nedodržel. Krásná víla Meluzína se tak proměnila do hadí podoby a s nářkem odletěla z Lusignanu pryč. Občas se vrací, aby se postarala o své synky, a přitom vždycky pláče a naříká tak smutně, až srdce usedá. 

Raimondin byl zdrcen, vydal se na kajícnou pouť do Říma a poté se stal poustevníkem. Meluzína ho navštívila už jen jednou – aby mu oznámila, že se má chystat na onen svět. Projevila mu tím vlastně velkou milost, protože v té době se náhlé úmrtí považovalo za „špatnou smrt“, neboť umírající neměl možnost uspořádat své věci a odejít v pokoji. Od té doby se Meluzína zjevuje jako předzvěst smrti. 

Meluzína v českém folklóru
 

 
Meluzínská pověst se rozšířila do světa a nakonec zdomácněla i v českém folklóru. Známe rčení vyvolávat či kvílet jako Meluzína, bydlet u paní Meluzíny (kde je větrno) a také s meluzínou sůl lízat (zemřít). Podle starých tradic lidé za větrných nocí vyhazovali z okna hrst mouky nebo soli, aby z ní Meluzína mohla navařit kaši pro své malé syny, přestala kvílet a neškodila živým tvorům.
 


Příspěvek zazněl v pořadu Slovo nad zlato, který vysílá Dvojka ve všední dny vždy v 10:40 dopoledne. 

Autor:  Jitka Škápíková, Dan Moravec, Marcela Hájková
Pořad: Slovo nad zlato  |  Stanice: ČRo Dvojka
Čas vysílání: pondělí-pátek 10:40  |  Délka pořadu: 5 minut  
 

Nové články v rubrice

  • 29. května  2015       rubrika: Původ úsloví

    Vyschlý jako mumie

    Mumie je mrtvé tělo člověka nebo zvířete, které bylo zachováno díky vhodným přírodním podmínkám, nebo uměle (balzamováním).

     
  • 27. května  2015       rubrika: Původ úsloví

    Dlouhá Odysea

    Dlouhá, bludná pouť či složité, pestré životní osudy.

     
  • 25. května  2015       rubrika: Původ úsloví

    Překročit Rubikon

    Slovní spojení, které vyjadřuje nějaké životně důležité rozhodnutí, jehož důsledky už nelze vzít zpět. Souvisí s Caesarovým překročením řeky Rubikonu roku 49 př. n. l. při tažení na Řím, čímž započal občanskou válk...

     

Slovo nad zlato

Tipy na správné slovní typy. Nebo na problematické (z)jevy našeho jazyka. Jak správně ohýbat slova jako chřest? A jak a proč kvůli pravopisu nedostat padáka místo padáku? To vám každý všední den v 10:40 odhaluje Český rozhlas Dvojka. 

Za správnost ručí

Jan Rosák
doc. RNDr. Karel Oliva, Dr.
PhDr. Martin Prošek, Ph.D.
Libor Vacek

Pořady o češtině

    • Slovo nad zlato
      Původ a význam slov nebo úsloví vysvětluje na Dvojce dvojka Jan Rosák a bohemista Karel Oliva.
    • O původu příjmení
      Pátrejte s Českým rozhlasem Dvojka po tajemství vašeho jména.
    • Okouzlení slovem
      O krásách (mluvené) češtiny. S Luďkem Munzarem a Františkem Novotným na Dvojce.
    • Rozmlouvání o češtině
      S bohemistkou Jaroslavou Hlavsovou každou sobotu ráno na Dvojce.
    • Hezky česky
      Univerzitní vědci objasňují nejčastější jazykové problémy v Českém rozhlasu Hradec Králové.
    • Okolo češtiny
      Fejetony o netušených možnostech češtiny píše pro Český rozhlas Olomouc bohemista Ondřej Bláha.
    • Jazykový koutek
      Postřehy k aktuálnímu vývoji českého jazyka nabízí Český rozhlas Plzeň.

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace