Nemít ani floka

Být zcela bez peněz. Mít jednu kapsu prázdnou a druhou vysypanou.

Slovo flok se užívá v nejednom významu. V hornickém slangu označuje štítek na důlním vozíku s těžebnými údaji, říká se tak ale také suknu vyrobeném ze zbytků příze, kotvicímu kolíku cirkusových stanů anebo pěšákovi na šachovnici. V obuvnictví byly floky kovové, později dřevěné hřebíčky, kterými se spojovala spodní část boty s vrchní. Ale floky (resp. floutky, ev. flútky), kterých se nedostává tomu, kdo je na mizině, prý byly drobné mince, které razili husité z měděných kotlů a pánví.

 

Rčení, která se vážou k penězům, je celá řada. Nemáme-li ani floka, jsme na tom stejně, jako když nemáme ani vindru. Vindra říkali naši předkové vídeňskému feniku. Jiří Poděbradský jich z Rakouska přivezl spoustu jako válečnou kořist, ale nebylo v nich stříbra, ani co by se za nehet vešlo, byly skoro bezcenné. Takže když nemáte ani vindru, nezoufejte, beztak není o co stát. 

Pokud nemáme grešli, dokonce ani tu zlámanou, jsme na tom podobně. Tento drobný, málo hodnotný peníz se razil z mědi za dob vlády Marie Terezie a Josefa II. 

Ten, kdo je lakomý, nepustí chlup, dal by si pro korunu vrtat koleno, je držgrešle

Slovo groš, které proslavily ve své době velmi hodnotné pražské groše a taky rčení „nemít za groš rozumu“, není původně české. Francouzský panovník Ludvík IX. nechal ve 13. století razit mince, kterým se latinsky říkalo denarius grossus, tedy těžký, tlustý denár. 

Ani krejcar, stříbrná mince, která se začala razit od 13. století v severní Itálii, není slovo českého původu. Na minci byl vyražen kříž, německy Kreuz, a tak se jí začalo říkat krejcárek. U nás platil až do roku 1870. 

Krejcárkovým vrstevníkem je také haléř. Drobná stříbrná mince se razila ve švábském městě Hallu a podle toho dostala jméno Haller, tedy halský.
 

A jak je to vlastně s korunou? Ta pochází z latinského slova Corona, které znamená věnec nebo královskou korunu. Byla převzata z původně společné Rakousko-Uherské měny. Po právní stránce vznikla československá koruna v roce 1919, kdy byl přijat zákon o úpravě a správě platidel. Ve hře byly i jiné názvy: sokol, lev, denár, říp, hřivna, frank nebo řepa. 

Ten, kdo je bez peněz, je plonk nebo švorc. Tato slova pocházejí z argotu, tj. z mluvy zlodějů. V obou případech se jedná o výpůjčky z němčiny (švorc, něm. schwarz = černý, plonk = bílý, holý nebo lesklý). 

Černá barva ve rčení „platit jako mourovatej“ souvisí s mourem, tedy uhelným prachem, a taky černochem, Maurem nebo mouřenínem.
 

Už se vám někdy povedlo koupit něco za babku? Babka se říkalo drobným mincím, které se razily v Kutné Hoře ve druhé polovině 15. století. Ani ty neměly velkou hodnotu, stříbra v nich moc nebylo. Babka se jim říkalo, protože připomínaly brouka, který se rychle množí. 

A jestlipak víte, kdo poprvé prohlásil, že „peníze nesmrdí“? Byl to Titus Flavius Vespasianus, o kterém se říká, že v 1. století našeho letopočtu zpoplatnil veřejné záchodky. 


Příspěvek zazněl v pořadu Slovo nad zlato, který vysílá Dvojka ve všední dny vždy v 10:40 dopoledne. 

Autor:  Jitka Škápíková, Dan Moravec, Marcela Hájková
Pořad: Slovo nad zlato  |  Stanice: ČRo Dvojka
Čas vysílání: pondělí-pátek 10:40  |  Délka pořadu: 5 minut  
 

Nové články v rubrice

  • 2. června  2015       rubrika: Původ úsloví

    Kvílí jako meluzína

    Meluzína je mytologická postava, víla, která má místo nohou hadí ocas. Poprvé se pod tímto jménem objevila ve spisu Historie o Meluzíně, který v r. 1393 sepsal knihař Jan z Arrasu. Později byla meluzínská pověst zpracována...

     
  • 29. května  2015       rubrika: Původ úsloví

    Vyschlý jako mumie

    Mumie je mrtvé tělo člověka nebo zvířete, které bylo zachováno díky vhodným přírodním podmínkám, nebo uměle (balzamováním).

     
  • 27. května  2015       rubrika: Původ úsloví

    Dlouhá Odysea

    Dlouhá, bludná pouť či složité, pestré životní osudy.

     

Slovo nad zlato

Tipy na správné slovní typy. Nebo na problematické (z)jevy našeho jazyka. Jak správně ohýbat slova jako chřest? A jak a proč kvůli pravopisu nedostat padáka místo padáku? To vám každý všední den v 10:40 odhaluje Český rozhlas Dvojka. 

Za správnost ručí

Jan Rosák
doc. RNDr. Karel Oliva, Dr.
PhDr. Martin Prošek, Ph.D.
Libor Vacek

Pořady o češtině

    • Slovo nad zlato
      Původ a význam slov nebo úsloví vysvětluje na Dvojce dvojka Jan Rosák a bohemista Karel Oliva.
    • O původu příjmení
      Pátrejte s Českým rozhlasem Dvojka po tajemství vašeho jména.
    • Okouzlení slovem
      O krásách (mluvené) češtiny. S Luďkem Munzarem a Františkem Novotným na Dvojce.
    • Rozmlouvání o češtině
      S bohemistkou Jaroslavou Hlavsovou každou sobotu ráno na Dvojce.
    • Hezky česky
      Univerzitní vědci objasňují nejčastější jazykové problémy v Českém rozhlasu Hradec Králové.
    • Okolo češtiny
      Fejetony o netušených možnostech češtiny píše pro Český rozhlas Olomouc bohemista Ondřej Bláha.
    • Jazykový koutek
      Postřehy k aktuálnímu vývoji českého jazyka nabízí Český rozhlas Plzeň.

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace