Nosit sovy do Athén

Sýček obecný, latinsky Athene noctua, doslovně sova athénská - Foto:  Trebol-a, licence Creative Commons Attribution-ShareAlike 3.0 Unported

Sýček obecný, latinsky Athene noctua, doslovně sova athénskáFoto:  Trebol-a, licence Creative Commons Attribution-ShareAlike 3.0 Unported

Totéž jako nosit dříví do lesa je nosit sovy do Athén. Obojí znamená dělat zbytečnou činnost. Sov bylo totiž v řecké metropoli odjakživa plno, takže je tam skutečně nebylo třeba nosit.

Athény, město s nejslavnější historií na světě, je uctíváno bohy i lidmi. Okouzlující metropole Řecka byla kolébkou moderní civilizace. Právě tady se zrodila demokracie – ve městě, jehož patronkou a ochránkyní byla odpradávna bohyně Athéna. 

Athéna darovala lidem řemesla, vědu i moudrost. Vzbuzovala obdiv i respekt. Byla štíhlá a urostlá, někdy ji zobrazují v dlouhé říze, jindy ve zbroji. Její oblíbenou rostlinou byla oliva a olivovou barvu měly i její oči. 

Jiným zase ta barva připomínala oči soví, a proto Athéně říkali glaukópis čili sovooká, též zelenooká. 

Glaux řecky znamená sova.
Sýček obecný, latinsky Athene noctua, je doslovně sova athénská.

Sovu, posvátného ptáka, Athéňané uctívali jako symbol moudrosti, měli ji vyobrazenou na mincích i v městském znaku.

Sov bylo v Athénách odjakživa plno. Kam až paměť sahá, sídlily sovy na skalnatých svazích Akropole. Takže je tam skutečně nebylo třeba nosit. 

Rčení je myšleno také v přeneseném slova smyslu: Athény totiž byly centrem učenosti a vědy. Byla zde spousta škol, které pečovaly o harmonický rozvoji těla i ducha, ovšem pouze chlapců ve věku od sedmi do šestnácti let. Synové zámožnějších rodičů mohli navštěvovat gymnázia, anebo naslouchat přednáškám filozofů, kterých bývalo ve městě možná tolik jako sov. 

Zatímco starověcí Řekové sovy uctívali, staří Egypťané nebo Slované je považovali za ptáky zlověstné a nečisté. Podle lidových pověr sýček obecný, sova athénská, přináší neštěstí a svým houkáním věští smrt. 

A slovo sýčkovat, znamená očekávat a předpovídat neúspěch, nepříjemnost nebo neštěstí. 


Příspěvek zazněl v pořadu Slovo nad zlato, který vysílá Dvojka ve všední dny vždy v 10:40 dopoledne. 

Pořad: Slovo nad zlato  |  Stanice: ČRo Dvojka
Čas vysílání: pátek, neděle 15:20  |  Délka pořadu: 5 minut  
 

Nové články v rubrice

  • 2. června  2015       rubrika: Původ úsloví

    Kvílí jako meluzína

    Meluzína je mytologická postava, víla, která má místo nohou hadí ocas. Poprvé se pod tímto jménem objevila ve spisu Historie o Meluzíně, který v r. 1393 sepsal knihař Jan z Arrasu. Později byla meluzínská pověst zpracována...

     
  • 29. května  2015       rubrika: Původ úsloví

    Vyschlý jako mumie

    Mumie je mrtvé tělo člověka nebo zvířete, které bylo zachováno díky vhodným přírodním podmínkám, nebo uměle (balzamováním).

     
  • 27. května  2015       rubrika: Původ úsloví

    Dlouhá Odysea

    Dlouhá, bludná pouť či složité, pestré životní osudy.

     

Slovo nad zlato

Tipy na správné slovní typy. Nebo na problematické (z)jevy našeho jazyka. Jak správně ohýbat slova jako chřest? A jak a proč kvůli pravopisu nedostat padáka místo padáku? To vám každý všední den v 10:40 odhaluje Český rozhlas Dvojka. 

Web připravují

Jan Rosák
Libor Vacek
doc. RNDr. Karel Oliva, Dr.
PhDr. Markéta Pravdová, Ph.D., MBA
PhDr. Žaneta Dvořáková, Ph.D.
PhDr. Martin Prošek, Ph.D.

Pořady o češtině

    • Slovo nad zlato
      Původ a význam slov nebo úsloví vysvětluje na Dvojce dvojka Jan Rosák a bohemista Karel Oliva.
    • O původu příjmení
      Pátrejte s Českým rozhlasem Dvojka po tajemství vašeho jména.
    • Okouzlení slovem
      O krásách (mluvené) češtiny. S Luďkem Munzarem a Františkem Novotným na Dvojce.
    • Rozmlouvání o češtině
      S bohemistkou Jaroslavou Hlavsovou každou sobotu ráno na Dvojce.
    • Hezky česky
      Univerzitní vědci objasňují nejčastější jazykové problémy v Českém rozhlasu Hradec Králové.
    • Okolo češtiny
      Fejetony o netušených možnostech češtiny píše pro Český rozhlas Olomouc bohemista Ondřej Bláha.
    • Jazykový koutek
      Postřehy k aktuálnímu vývoji českého jazyka nabízí Český rozhlas Plzeň.

Podmínky užití | English
© 1997-2019 Český rozhlas